Sladké pečení

Rok se s rokem sešel a můj tatínek slaví narozeniny. Protože má rád punčové řezy, a ty jsem mu už pekla, řekla jsem si, že letos by to chtělo opět inovaci. Loni byl totiž narozeninovým sladkým dárkem punčový dort. Uvnitř dortu jsem ukryla barevné proužky těsta tak, aby na řezu tvořily červenožluto

Poveď se mně bábovičko, jestli ..… tak tuhle dětskou říkanku jsem opakovala v duchu jako nějakou mantru, jako nějaké zaklínadlo a zároveň jsem hypnotizovala očima vlhkou utěrku na obrácené bábovkové formě, která měla být pomůckou pro uvolnění přichytnutého těsta uvnitř. Při každém silném krátkém

Křehký ořechový rohlíček, malý sladký zákusek, evokuje atmosféru prvorepublikových kaváren, talířky z tenkého porcelánu, šálky s vonícím čajem či kávou, malé kulaté stolečky, tichá hudba, kterou občas přeruší skřípající jehla starého gramofonu, protkaná nenápadným prasknutím. To jak přeskočí ta star

Vyměnit jablka ve štrůdlu za hrušky je velice příjemná změna. Hrušky jsou přímo stvořeny pro podzimní hřejivé a hravé variace s kořením, experimentovat lze od klasické skořice až po perníkové koření, extravagantní kardamom či jemně štiplavý zázvor. Hrušky si dobře rozumí jak s mletými mandlemi, tak

Mám ráda recepty, které fungují. A kdo by taky neměl, že? Přesto občas bezhlavě skočím po nevyzkoušeném receptu, ať už z časopisu nebo internetu, uchvácená přiloženou fotkou, naivně ošálená a přesvědčená, že moje dílo bude vypadat přinejmenším stejně, ne-li lépe. No, někdy to spíš nedopadne než dopa

Vraceli jsme se navečer ze Safari a cestou na chalupu, kde jsem byli ubytovaní, jsem z okna auta rentgenovala lesní porost, zda neuvidím nějaké borůvčí. Nenápadně, skoro šeptem, ale tak, aby řidič dobře slyšel, jsem pronesla, že v tomhle Krkonošském podhůří by mohly touto dobou zrát borůvky. Přece j

Bublanina je stejná klasika české kuchyně třeba jako bábovka. Na tento sladký dokonalý hit léta existuje spousta receptů, od rychlých hrníčkových, kdy se jednoduše zamíchá těsto a doslova se nalije na plech, až po třená a piškotová těsta. V podstatě by se dalo říct, co bublanina, to originál, ale je

Rebarbora je taková moje gastrokámoška už od dětství. Co se napeklo a snědlo u nás doma kynutých štrůdlů a koláčů přes letní období. A není vyjímkou, že rebarbora byla součástí mého venkovního dětského vaření včetně listů, které není radno konzumovati. Článků a receptů s rebarborou mám na blogu již

Můj wish list nebo také bych mohla použít výraz must have, prostě seznam toho, co bych chtěla a chci upéct a uvařit se nebezpečně nafukuje do obřích rozměrů a místo toho, abych si odškrtávala provedené, přibývají další a další nové. Navíc sezónnost některých surovin ke zmenšení onoho seznamu vů

O tom, že nejkošatější rebarboru mívala moje babička na zahradě pod starou velkou jabloní, jsem už napsala. O tom, že nejlepší kynutý táč s rebarborou a drobenkou peče moje maminka, jsem se už také zmiňovala.

Když jsem upekla svůj první cheesecake, připadala jsem si jako bych objevila Ameriku. Jeho název v nás sice evokuje americký původ, přitom kořeny cheesecaků se datují k roku 2000 př.n.l. a stopy vedou na řecký ostrov Samos, kde byly nalezeny formy na jeho výrobu. 

Dřív jsem nahnědlé banány, které už nikdo nechtěl jíst, strkala do mrazáku s dobrým úmyslem, že je pak časem někdy použiju do banánového koktejlu nebo rozmixuju s jogurtem dětem ke svačině. Nebo zmrzlé se smetanou mixnu a budu se tvářit, že je to ta nejlepší zmrzlina, kterou jsme kdy jedli. Pokaždé

Když se řekne slovo kaštany, spoustě z nás vyběhnou před očima rozpustilá roztodivná zvířátka s nožkama a rožkama ze sirek nebo párátek. Výroba takových kaštanových tvorečků zabaví na pár chvil nejen děti. Při procházce lesem, parkem či přímo kaštanovou alejí nás pak tyto rezavohnědé, lesklé,

Čokoládový tříbarevný dort si od své doby vzniku získal u nás doma takovou popularitu, že jsem neváhala a vzala ho rovnou

Když jsem koncem srpna vyhrála online kurz od SweetFlow na legendární klasiku mezi všemi dorty, byla jsem radostí bez sebe. Sacher dort jsem chtěla už dávnou zkusit upéct, ale pořád jsem se tomu nějak vyhýbala. Možná podvědomě z obavy, že nebudu-li mít dobrý recept, nebude pak ani v

Jenom trouba prý nedokáže koupit jablka. Hned na první pohled a následně první dotek lze poznat, zda je jablíčko uvnitř pevné, křupavé a šťavnaté a my máme doma  pořád jen samá moučnatá nešťavnatá jablka vhodná tak pro ovce na svačinu.

V týdnu mně přistála na mobil fotka s popisem Zázvorová bábovka s jablky a karamelovou polevou a pod ní vzkaz: "Ahoj, vymysli recept"! Na moment jsem se zarazila. To mám tedy vážně dobrý rating u svých kamarádek, když po mně žádají recepty podle obrázku.

Lesní ostružiny mají více chuťových a zdraví prospěšných látek než vyšlechtěné zahradní odrůdy. Ty zase mají ale větší a šťavnatější plody, jsou hned po ruce na zahrádce, ovšem už samotná procházka po lese je ozdravná a prospěšná duši, mysli a žaludku. A navíc se vracíte se skvělým sladkým voňavým

Neplánovaná služební cesta mého muže může nečekaně narušit plány, které si nosím v hlavě. Ale jak se říká, pokud nejde o život..Mnohdy se pak z takové pracovní cesty vyklube pěkný výlet a po návratu domů jsem spokojená, že jsem na tu cestu nastoupila. Tentokrát jsem měla v plánu připravit čokoládový

Leckdy jednoduchým skoro obyčejným moučníkem můžeme oslnit svoje hosty víc než složitým rafinovaným zákuskem, který vyžaduje delší čas přípravy a nebo také jistou dávku zručnosti. Máme-li však na přípravu necelou hodinu, není pak vůbec možné uvažovat o nějakém výtvarném umění či jiné cukrářské kreat

Moji cheesecakeové přibývají jako bondovky a aby se něco povedlo, musí se něco nepovést. Tahle fiškuntálie se mně občas povede a mít tak doma chlívek a v něm prasátko, mělo by za chvilku díky mým experimentům a občasné zbrklosti jateční váhu. To si takhle jeden čtvrteční podvečer, rovnou z koupelny

V pořadí třetí verze cheesecaku vznikla, jak jinak, opět zcela náhodně. Na začátku února jsem totiž objevila zapomenutou dózu plnou vánočních perníčků. A že inspirace je nakažlivá  v každé roční době, vzpomněla jsem si na vánoční cheesecake jedné mladinké blogerky. Zapomenutí perníčci tak byli uchrá

Cosi mě zašimralo do nosu. Neznámá a přitom podvědomě známá vůně probudila moje spící chuťové pohárky. Byla příjemná, byla jemně sladká. V jakémsi polospánku nebo poloprobuzení jsem polkla na prázdno a nosem zavětřila jako šelma číhající na kořist. Zavrtěla jsem se pod peřinou a ještě jednou a znovu

Poté, co jsem ho přinesla domů, zůstal ležet celé dopoledne nečinně na kuchyňském stole, odpoledne jsem ho přenesla v dobrém úmyslu na sedačku a tam tiše setrval až do večera. Takhle tam čekal trpělivě celou noc a celý následující den. Nikdo si ho stále nevšímal. Přenesla jsem ho tedy do ložnice na

Jestli nám jarní korona vlna něco dala nebo vzala, o tom by se dalo diskutovat celé hodiny, dny i týdny. Je-li však něco dobrého, co po ní u nás doma zůstalo, tak je to třeba recept na citronový chlebíček. A že nevlastníte chlebíčkovou formu? Nevadí, těsto lze s úplným klidem nalít i do formy na báb

Dušičky - slovíčko, co zní měkounce hebce a přitom je tak mysticky tajemné. V kuchyni u jídelního stolu sedí potmě dvě malá děvčátka se svou babičkou a na dřevěné prkénko kapou malé kopečky roztátého vosku ze zapálené dortové svíčky.

Říká se "Do třetice všeho dobrého!" a když je to třetice druhá v pořadí, tak to platí dvojnásob. Docela jsme si u nás doma oblíbili mrkvový dort. Možná pro jeho vláčnou konzistenci, možná pro lehký dotek perníkové příchutě, možná pro osvěžující krém z mascarpone a tvarohu.

Poté, co jsem upekla svůj historicky první cheesecake, jsem pak upekla ještě jeden ke dni dětí a ozdobila ho čerstvýma jahodama. Tím jsem si ověřila a doladila všechny načtené tipy, triky, postupy a mýty o pečení cheesecaků a zároveň si potvrdila svoje vlastní zkušenosti z předešlých dvou pokusů.

Vzala jsem svého muže ke kamarádce na návštěvu, aby si měl i její muž s kým povídat. Ona, neznalá věci a poměrů, neprozřetelně prozradila, že v televizi začali dávat sérii bondovek. Od nejstarších po nové. Každý pátek v osm. 

Vášeň pro staré věci máme s mojí maminkou společné. Zvláště pak jedná-li se o kuchyňské nádobí, kameninové hrnce, hrnky, formy na pečení, mísy a jim podobné kousky. Zatímco já v nich vařím nebo peču, ona je má vystavené na poličce a v těch prasklých nebo s ulomeným uchem má zasázené kytky.

Na tenhle zákusek jsem měla zálusk už pěkně dlouho, jenže ho stále předbíhaly atraktivnější kousky. Touha vyzkoušet si nová cukrátka z pomyslného cukrářského nebe málem zastínily tenhle neobyčejně obyčejný zákusek. Nakonec se dočkal.

Kolikrát za život oslavíme narozeniny, kdy na začátku i na konci, prostě zleva i zprava, bude stejná číslice? Slovní úloha, na kterou žádná rovnice ani vzoreček neplatí. A když se blížil den narozenin mého tatínka, byly ty dvě jeho šestky pro mě impulsem k tomu...

Unás doma tvarohová těsta moc nefrčela. Snad proto, že pro naši maminku nebyl problém během chvilky namíchat kynuté těsto rovnou od oka, bez jakéhokoliv vážení surovin a potom samotné buchty tvarohem naplnit. 

Varování ! Tenhle zákusek je jen pro fajnšmekry a opravdové milovníky čokolády! Ostatním by se z něho klidně mohlo udělat nevolno, skoro až na omdlení! Takovou čokoládovou nálož totiž jen tak někdo naráz nespořádá. 

Na náhody nevěřím a nic se neděje jen tak náhodou! Jenže když se z ničeho nic ocitnete na kurzu pečení makronek, začne vám přece jen malý červíček pochybností hlodat v hlavě. Když to nebyla náhoda, co tedy?

Říjnový časopis Apetit je plný podzimních receptů lákajích bez váhání navážit suroviny a pustit se do pečení. Nejednou jsem se však spálila receptem z časopisu, kdy si na hotovém výrobku, v tom lepším případě, pochutnaly naše ovce.

Máme vzadu za domem na louce kompost, správně bych asi měla napsat - měli jsme. Aby kompost byl, musí se živit. Ovšem od té doby, co máme ovce a kompostová halda, byť oplocená, se stala součástí jejich ohrady, se spíš živí ovce.

Cuketa se pomalu ale jistě zabydluje v našem rodinném jídelníčku. Tentokrát jsem ji využila ve sladké verzi. Celý dům voněl jako o Vánocích, přestože byl červenec. Děti se trousily jeden po druhém z pokojíčku a zvědavě se ptaly, co to peču, co to tak krásně voní? Po odpovědi "perník na plech z cuket

Naši polští přátelé mají chalupu nebo spíš domeček na své straně Beskyd a že slovo dalo slovo, jeli jsme je minulý týden navštívit. Z terasy jejich domečku je nádherný výhled do krajiny, dalo by se tam nerušeně a nečinně sedět celé hodiny.

Od posledního článku o rebarboře, který jsem napsala před dvěma lety, se moje pěstitelské úspěchy nikam moc neposunuly. V pořadí již šestá sazenice rebarbory má aktuálně čtyři listy a její osud je ve hvězdách.

"Uuúú, vedu návštěvuú," ozvalo se ode dveří. Takové nástrahy a překvapení mi můj muž připravuje docela často. Někdy jsou milá a jindy zase naopak. Měla bych být na tyhle stresové situace, kdy mě cizí lidé doslova přepadávají v mém vlastním domě, zvyklá, ale přesto mě pokaždé zaskočí.

Je až neuvěřitelné, jaké příběhy nám život občas píše. Bylo to tak v šesté možná sedmé třídě základní školy. Seděla jsem v lavici nad slepou mapou naší republiky, dumala nad tím, zda ten bod vlevo dole jsou nebo nejsou Strakonice a nikdy by mě ani ve snu nenapadlo...

Když jsem byla malá, žádné kuchařské knihy pro děti snad ani nebyly. Tehdy se gastronomie tolik nenosila jako dnes. U nás doma, ač je maminka vyučená kuchařka a nebo právě proto, byly všeho všudy kuchařské knihy dvě, nepočítám-li babiččin ručně psaný sešit receptů buď vlastních nebo od sousedek.

Po vánočním pečení cukroví a výrobě několika dávek vaječného likéru jsem nashromáždila do mrazáku takové zásoby bílků, že bych teď mohla klidně dodávat na sjezdovky sníh. Místo toho stále sbírám odvahu pustit se do pečení sněhových pusinek.

Tak jako se mění trendy v módě, tak je tomu i v gastronomii a ani cukrařské výrobky nepokulhávají za módními vlnami. Pryč je doba dortů načinčaných máslovým krémem ve stylu čím více krému, tím lépe...

Můj muž dneska ráno komusi do telefonu povídá: "Ano, moje žena si svou mateřskou užívá".... Tím myslel mě a znělo to zcela upřímně. Co? Co to jako plácá? To snad není možné! V první vteřině jsem byla vážně naštvaná, hlavou mi začal běžet zrychlený film o tom, jaké neviditelné věci...

Uplést si na sebe bič je snažší než upléct pavučinu na dort. Možná by se taky dal použít výraz čokoládová sebevražda. Život opravdu začíná po čtyřicítce, teprve teď je to ta pravá jízda, kdy v sobě objevujete neobjevené, odkrýváte ukryté a pouštíte se do věcí, do kterých byste se dřív nepouštěli.

Někdo holt vaří složitě a užívá si binec a stráví celej den v kuchyni s lahvinkou na lince. Má všechny ingredience v mističkách a kupu nádobí. Někdo to dělá jednodušeji. Namlátí to na plech a vínko si dá s rodinkou ke koláči. Do dřezu spadne mísa a stěrka.

Letošní ovocná úroda je vskutku bohatá. Babí léto přineslo stromy obsypané hruškami a jablky. Naše mladé stromky ještě jablíčka nemají, a tak naši rodiče a sousedé mají potřebu nám to vynahradit. Jak jinak než plnými košíky a bedýnkami.

Ovocné koláče nebo buchty posypané drobenkou mám moc ráda a pokaždé si říkám, že příprava té drobenky tak trochu zdržuje. Bez ní by to ale nebylo ono. Občas chodím pro inspiraci nebo jen tak na čumendu na blog k paní Katce Na vidličku a právě u ní jsem objevila tenhle úžasný recept.

Náš život plyne tak nějak po spirále kolem a dokola, historie se prý opakuje, moje maminka měla dva bratrance v Praze a já mám dva bratrance .... v Praze. A protože jsem asi po mamince zdělila potřebu stále stmelovat naši rodinu, vydali jsme se k jednomu bratranci na návštěvu...

Děti mají prázdniny a i my, rodičové, jedeme v takovém letním prázdninovém provozu. Určitě mi maminky dají za pravdu, že nechystat dva měsíce svačiny do školy, je osvobozující pocit. Dva měsíce, kdy nemusíte přemýšlet...

Rybíz - to je moje dětství, to jsou prázdniny na Vysočině, to jsou vzpomínky třeba na ruční mlýnek na ovoce. Znáte ho? Do násypky dáváte rybíz, točíte klikou, jednou dírou odtéká šťáva a druhou slisované stopky, zrníčka, listy a slupky v podobě světle červených hovínek.

Která z nás hospodyněk nemá doma recept na tiramisu, co naplní mísu poctivě až po okraj pomazánkovým máslem? I přesto, že dětské kulaté piškoty vyměníme za ty podlouhlé cukrářské, do pravého tiramisu to bude mít stále hodně daleko. 

Tak jsem ji upekla. Legendární bublaninu, letní hit našich babiček. U nás doma se nepekla, většinou skončily třešně na kynutém táči s drobenkou. Já měla ale stále pocit a nutkání, že třešně a bublanina patří k sobě a jednou ji prostě musím vyzkoušet.

Co by to bylo za narozeninovu oslavu bez pořádného dortu. Upéct dort si netroufám, naštěstí mám kamarádku, která tohle zvládá dokonale. Ale aby hosté nemuseli u nás sedět jen o dortu, mám vždycky ještě něco sladkého v záloze. 

Možná jsem svůj blog měla nazvat Pečeme pro návštěvy. Naše děti sladkému moc nedají, můj muž skoro vůbec a abych si já pekla sama pro sebe koláče a buchty, jakpak bych potom vypadala. Chtěla jsem taky psát o našem cestování.

Děti milují děti a tak není divu, že jich tu máme pořád plno. Běhají na zahradě, lítají na dvoře, hrají si u nás doma. Ty děti mají rodiče a jen málokdy se stane, že u nás ti rodičové neposedí.

Byla jsem na návštěvě u kamarádky a jak už to bývá stočila se řeč na vaření a jídlo. A že prý u nich v práci v obchůdku mají kromě běžného pečiva moc dobrý zákusek - špaldový mls. Buchta má nahoře karamel a je posypaná mandlovými lupínky a slunečnicovými semínky...

Někdo jim říká londýnské řezy, někdo ořechové, někdo místo ořechů dává mandle. Tak na tuhle buchtu jsem si vzpomněla včera po obědě. Chtělo by to něco malého sladkého, něco na doladění chuti, takovou tu sladkou tečku, nebo-li jak říká můj muž, sladkou redukci na závěr.

Někdy už je prostě masa dost a máte obrovskou chuť dát si na oběd něco sladkého? K tomu manžel odjede na služební cestu, starší děti obědvají ve škole, mrňousek vám ještě do výběru jídel nekecá.

Samozřejmě, že na velikosti nezáleží ani na tom, že jsou s malinama. Je však nejvyšší čas pustit se do zpracování ovocných zásob z mrazáku. V kuchařce Snídaně u Florentýny jsem objevila recept na malinové muffiny.

Medovník nebo Sachr dort? Tak tohle byla pro mě, jakožto pro správnou váhu, skoro neřešitelná otázka a zároveň výzva. Ale pěkně popořádku. Vrátili jsem se z Vídně, kde jsme mimo jiné navštívili legendární kavárnu Cafe Hawelka. Slavný Sachr dort se nám tam bohužel nepodařilo ochutnat.

Když v jedné míse smícháte všechny potřebné suroviny, když každý důlek z dvanácti na plechu vyložíte papírovým košíčkem, naplníte těstem a šupnete do trouby, samozřejmě vyhřáté, získáte v relativně krátkém čase milé společnice ke snídani nebo svačině. 

Jak rychle jsou upečené, tak rychle jsou i snězené. Mluvím o perníkových muffinech. Jsou skvělou volbou ke snídani, na svačinu nebo pro návštěvu ohlášenou na poslední chvíli. 

Svatomartinské rohlíčky mají tvarem připomínat podkovu koně, na kterém svatý Martin přijel a přivel první sníh. Naši předkové měli vypozorováno, že v tomto období přichází zima a jedna z pranostik říká: Na svatého Martina, bude dobrá peřina.

Každou středu odpoledne chodí naše děti, někdy i jejich kamarádi a děti naší sestřenice k babičce do tvořivé dílničky. Vyrábí, malují, modelují, stříhají, lepí, někdy babičku pěkně zlobí, jakoby z hadích ocásků ty děti byly.

Přivezla jsem od rodičů košík jablek. Než je děti všechny sní, chtělo by některá jablíčka pozvat na rande se štrůdlem nebo s mřížkovým koláčem. V podstatě je úplně jedno jakou buchtu upeču. Pokud nepřijde návštěva k nám nebo já nevezmu buchtu a vypravím se s ní k někomu na návštěvu...

Tento pro mě tehdy neobvyklý, nicméně chuťově velmi zajímavý zákusek jsem poprvé ochutnala u mé švagrové. Byl výborný. A tak není divu, že recept na něj se navždy zabydlel v mé knize receptů. Dělám ho většinou pro zvláštní příležitosti nebo pro návštěvy.

Léto je báječná doba. Nejen že jsou prázdniny, čas dovolených, čas cestování, čas odpočinku a lenošení, čtení knížek, ale je to hlavně období, kdy je spousta čerstvého ovoce a zeleniny. Horké letní dny si žádají lehká svěží jídla a jedním z nich jsou bezpochyby tvarohové knedlíky třeba s jahodami.

Pod starou jabloní na zahradě mých rodičů rostla odjakživa rebarbora. Maminka i babička ji dávaly do štrůdlu nebo na kynutý koláč s drobenkou. Znám ji od dětství nejen z těchto buchet, ale jako malé holky jsme si s kamarádkou trhaly stonky, loupaly je a žvýkaly a když už to bylo v puse moc kyselé, v

Velikonoční svátky a pár volných dní tráví každý po svém a tak se nám bohužel nepodařilo setkat se společně, celá naše rodina, v jeden okamžik u jednomu stolu, abychom společně ochutnali pečené jehněčí.

S mým mužem zažijete cokoliv, jen nudu ne. Já s oblibou říkám, že nikdy ráno nevím, kde budu odpoledne v pět. Stereotyp v našem životě nemá místo. A tak mě nemůže nijak zaskočit, když mi v neděli...