Mrkvánky

Každou středu odpoledne chodí naše děti, někdy i jejich kamarádi a děti naší sestřenice k babičce do tvořivé dílničky. Vyrábí, malují, modelují, stříhají, lepí, někdy babičku pěkně zlobí, jakoby z hadích ocásků ty děti byly. Stejně ale nejlepší na celých výtvarných dílničkách je prý svačina. Jakmile je práce hotová  a vše je uklizeno, babička prostře na stůl čistý ubrus, uvaří dětem čaj a svačinka začíná. Zrovna jsem tento týden sklízela na zahradě mrkev a že jí bylo docela hodně, napadlo mě, upéct na středeční dílničky šátečky z mrkvového těsta. 

Mrkvové šátečky
.....................................
180 g jemně nastrouhané mrkve
150 g změklého másla
300 - 320 g hladké mouky
2 lžíce bílého jogurtu
nastrouhaná citronová kůra
1 vejce na potření
marmeláda, povidla

Z uvedených surovin vytvořte hladké těsto, bude trošku lepivé, ale to ničemu nevadí. Nechcete-li si zalepit ruce, využijte elektrického robota, práci zvládne hravě za vás. Množství mouky závisí na tom, kolik mrkev pustí šťávy. Začněte se 300g mouky a pak podle potřeby přidávejte. Hotové těsto zabalte do potravinářské folie a dejte na hodinu odpočinout do lednice.

Z odpočinutého těsta vyválejte placku, pracovní plochu posypejte hladkou moukou, aby se těsto při válení nepřilepovalo. Nožem nebo rádýlkem nakrájejte z těsta čtverce, do středu každého dejte povidlí nebo marmeládu a přehněte protilehlé rohy k sobě, vznikne trojúhelníček - šáteček. Kraje pečlivě přitiskněte k sobě, aby při pečení nevytekla náplň. Marmeládu je lepší použít hustější, její příchuť je zcela na vás, u nás vede meruňková.

Šátečky pokládejte na plech vyložený pečícím papírem a potřete je rozšlehaným vajíčkem. Pečte v předem nahřáté troubě na 180°C. Upečené můžete jemně pocukrovat.

Čerstvě upečené, pocukrované, křehoučké a voňavé šátečky přilákaly do kuchyně mého muže. Začal hned ochutnávat a zároveň se zajímal, copak to vlastně jí. V okamžiku, kdy jsem prozradila, že je to mrkvové těsto, ztuhl mu úsměv na rtech, přestal kousat i polykat. Z jeho výrazu jsem jasně četla: "To si děláš pr... teda legraci, přece něco tak dobrého nemůže obsahovat mrkev?" Na nic jsem nečekala, využila momentu překvapení, podala mu tác s naskládanými šátečky a s úsměvem ho poprosila, aby je donesl k babičce. Nemyslete si, že můj muž nejí mrkev, on ji má velmi rád, ovšem v syrovém stavu a nejlépe čerstvě vytrženou na zahradě.
Domů se z dílniček vrátil s prázdným tácem a vzkazem od prababičky a dětí, že jim moc chutnalo. Že by prozradil přísně střežené mrkvové tajemství?