paní Růžičková

Také jste jako eeeehhhmm-náctiletí řešili každý pupínek, byť miniaturní, který se vám objevil na obličeji a byli jste ochotni udělat možné i nemožné jen proto, abyste se ho zbavili? Moje babička, zdravotní sestra, přesně věděla, jak na ně. "Jez čerstvy kvasnice, Ivanka, je v nich spousta vitamínů béé," říkávala. "Je to ta nejjednodušší pomoc v boji se záludnými pupínky." Chodívala jsem tedy podle její rady do ledničky občas uždibnout kousek čerstvých kvasnic a celý léčebný proces, dalo-li se těm pár pupínkům říkat nemoc, podpořila užíváním pilulek kvasnic pivovarských. Je to sice jiný druh, ale k pleti jako alabastr měly také dopomoci.
Čerstvé droždí neboli kvasnice jsou také nezanedbatelným pomocníkem při přípravě pečiva a kynutých těst. Jsou přirozenou zásobárnou vitamínů řady B, navíc obsahují bílkoviny a minerální látky, což ocení zvláště ti, co trpí nespavostí, depresemi nebo únavou a v neposlední řadě mají kvasnice opravdu vliv na zdravou pokožku.

A co víc, z k…

Posledních pár dnů spí můj blog zimním spánek. Vánoční, předvánoční i povánoční čas mě zaměstnává natolik, že na psaní není tolik času, jak bych si přála.
Přesto stále vařím, peču a v hlavě nosím příběhy, které se překrývají jeden přes druhého takovou rychlostí, že je nestačím zapisovat.
Mimo jiné během psaní tohoto krátkého příspěvku mám v troubě moje dvě historicky první domácí veky a s napětím očekávám výsledek.

































Děkuji Vám za přízeň a přeji Vám krásný konec roku 2019 a krásný začátek roku nového. Ať je ten váš nový rok 2020 lepší než ten minulý nebo aspoň ať není horší.

Přála bych Vám i sobě, abychom měli více času na svoje blízké a nejbližší, abychom dělali, to co nás baví a radovali se z toho, co máme.
A co je nejdůležitější, abychom byli zdraví.

Tak na zdraví!     


Iva Růžičková

Jenom trouba prý nedokáže koupit jablka. Hned na první pohled a následně první dotek lze poznat, zda je jablíčko uvnitř pevné, křupavé a šťavnaté a my máme doma  pořád jen samá moučnatá nešťavnatá jablka vhodná tak pro ovce na svačinu. Na takovém jabku si nelze pochutnat. 
Těmito slovy ukončil můj muž osvětu o nákupu, kvalitě a odrůdách jablek dostupných na našem trhu, když jsme spolu stáli nedávno v obchodě nad bedničkami s jablky. Sice nevyřčeno nahlas, ale asi jsem trouba. Naštěstí naše rodinné nákupy obstarávám většinou sama, tak jsem podobným přednáškám mnohdy ušetřena. Ale co s takovými nevhodnými jablky, když už se u nás doma objevily? Nastrouhat do těsta a strčit do trouby.



Jablečný chlebíček s ořechy ....................................... 3 vejce
80g třtinového cukru 50g oleje 135g polohrubé mouky 65g hladké mouky 1 lžička jedlé sody 1 lžička mleté skořice špetka soli 300g nastrouhaných jablek 50g vlašských ořechů 
Jablka oloupejte a nastrouhejte nahrubo, ořechy mohou být pomleté nahrubo …

Babička s dědečkem bydleli v domku, který vznikl spojením dvou domečků a tím pádem by se dalo jejich bydlení přirovnat k šest plus dva. Číslovkou dva nemyslím babičku a dědečka, nýbrž dvě kuchyně. Malá komora by se mohla klidně počítat jako místnost číslo sedm. Ukrývala spoustu dobrot a nacházela se na úplně opačném konci domu než byla kuchyň. 
Dostat se k ní znamenalo projít třemi vnitřními pokoji, což chtělo velkou dávku odvahy, zvláště pak jste-li dítětem. V místnostech bylo stálé přítmí, které měnilo svou intenzitu tmy dle denních či nočních hodin. Přestože okna sousedila s prosklennou verandou, přímé sluneční paprsky málokdy dopadly dovnitř. To strašidelné šero navíc ještě přikrmovala moje dětská fantazie a nebýt dědečkových napínavých a dobrodružných báchorek, procházelo by se mi místnostmi podstatně lehčeji. Jedinou zbraní proti nepřátelským tmavým pokojům, tiše číhajícím na malého strašpytlíka, byl vypínač. A tak se svítilo v každé místnosti, kudy jsem prošla. Pro Biskupský chl…

Ve Velké Bíteši v rohu náměstí je schovaný nenápadný krámek. Když vejdete dovnitř, cinkne vám do uší zvonek nad dveřmi a do nosu vůně. Neznámá, nevtíravá a velmi příjemná. Kdybyste si ji chtěli sami namíchat, bylo by zapotřebí všech těch čajů, kávových zrnek a koření, co tady prodávají. V takovýchto obchůdcích to vždycky krásně voní. Vstoupila jsem dovnitř. Tři ženy se nenechaly mým příchodem vyrušit a dál pokračovaly ve svém hovoru. Obdivovaly sukni na té nejmladší z nich. Po očku jsem si prohlížela vyznavačku přírodního stylu s dlouhou sukní až k zemi. Tak tenhle model je předmětem té žhavé diskuze, pomyslela jsem si. Přesto jsem se na ně souhlasně usmívala, neboť mi zpod kabátu vykukoval kousek mojí sukně a nohy v punčocháčích prozrazovaly, že bych měla k jejich tématu také co říct. 
Paní v sukni odešla a dialog těch dvou zbývajících plynně přešel ke koření. Prohlížela jsem si pytlíky s červenou čočkou a nenápadně poslouchla. Paní držela v ruce malou krabičku a povzdychla si: "…

Varování ! Tenhle zákusek je jen pro fajnšmekry a opravdové milovníky čokolády! Ostatním by se z něho klidně mohlo udělat nevolno, skoro až na omdlení! Takovou čokoládovou nálož totiž jen tak někdo naráz nespořádá. 
Rozhodně si dort nenechávejte jen pro sebe a podělte se o něj. O to větší radost a požitek z něj budete mít. Během chvilky vám vykouzlí úsměv na tváři, budete blaženě přivírat oči a přát si, aby se ten sametový čokoládový sen nerozplynul příliš brzy. S každým dalším soustem bude růst vaše chuť dát si další a další kousek. Tomuto pokušení nelze odolat, a tak necháváte čokoládu volně se rozpouštět v ústech, na pár vteřin zapomenete na svět kolem vás a na vlně endorfinů plujete vysoko až kamsi do oblak. 
Slabé ťuk a cink lžičky o prázdný talířek vás vrátí zpátky na zem. Dát si další kousek byl by hřích. Nechte si ho na příště. Taková kalorická bomba, taková porce cukru a tuku najednou by vás mohla stát nějaký ten dekagram na váze víc. Rozložte si dílky dortu navíc menších ať mů…