paní Růžičková

Bude to asi šest let, kdy jsem poprvé zkoušela vyrobit vlastní domácí povidla. Švestek se tehdy urodilo hodně, jen to chtělo počkat si až budou ve správné kondici, to znamená až budou přezrálé, sladké a šťavnaté. Druhým úkolem bylo, uchránit aspoň tři kila před tatínkem, který švestky také pečlivě sbíral. Jen za jiným účelem než já. Ty jeho končily v bečičce a pak se proměnily v průzračnou jiskřivou a vonící tekutinu. Zatímco z těch mých švestek vznikla hustá hutná hmota podobná asfaltu. Sice také lahodně voněla, ale po ochutnání měla mírně nahořklou příchuť. Přesto že jsem se držela přesně receptu, nastala v průběhu procesu asi nějaká technologická chyba. Kastrol jsem musela nechat přes noc odmočit a abych ho vrátila do původního stavu, zničila jsem dvě drátěnky, o mých prstech a nehtech ani nemluvě. Naproti tomu můj tatínek bečky po švestkovém kvasu jednoduše vypláchl vodou.Při letošní úrodě švestek, kdy můj muž neustále chodil a připomínal: "Už s těmi švestkami něco udělej!&qu…

Říká se "Do třetice všeho dobrého!" a když je to třetice druhá v pořadí, tak to platí dvojnásob. Docela jsme si u nás doma oblíbili mrkvový dort. Možná pro jeho vláčnou konzistenci, možná pro lehký dotek perníkové příchutě, možná pro osvěžující krém z mascarpone a tvarohu. A možná také pro to, že to všechno společně dohromady vytváří příjemně lahodnou kombinaci, která naše chuťové buňky lehce poškádlí a pak výtečně uspokojí.  Zkusit změnu v podobě rolády byla pro mě jasná volba. Nerozmýšlela jsem se nijak dlouho a pustila se do pečení. A to doslova hned několikrát. Cesta k dokonalé roládě byla ovšem delší než jsem čekala. Teprve šestý pokus vyšel podle mých představ, přesto ještě zbývá doladit pár drobných kosmetických vad. Roláda při zamotávání buď praskla nebo jsem těsto při rolování v utěrce přimáčkla více než sneslo a ve výsledku vypadalo zdrcle a zdrble. I já z toho byla celá zdrclá. V jednom případě byla příčinou neúspěchu hodně šťavnatá mrkev. Držet se pořekadla, že &q…

Mohlo by se zdát, že se tady nic neděje. Ale děje! To víte, že se děje. Stále vařím, peču, smažím a výletuji ať už s dětmi nebo pracovně s mým mužem. Hlavně jsem si ukousla obrovský kus koláče a teď ho ve volných chvilkách a po nocích žmoulám a snažím se ho sníst, co mi síly stačí a čas dovolí. Na konci však čeká sladká odměna nejen na mě, ale především na vás, moje čtenáře, příznivce i nepříznivce.
Zatím tedy jenom malinké nahlédnutí do připravovaného překvapení. ⏬

P.S. malá nápověda - kavárna ani tančírna to nebude :-)

                                                                    Iva Růžičková

Poté, co jsem upekla svůj historicky první cheesecake, jsem pak upekla ještě jeden ke dni dětí a ozdobila ho čerstvýma jahodama. Tím jsem si ověřila a doladila všechny načtené tipy, triky, postupy a mýty o pečení cheesecaků a zároveň si potvrdila svoje vlastní zkušenosti z předešlých dvou pokusů a došla k závěru, že na tom vlastně nic tak složitého není. K novým nevyzkoušeným receptům přistupuji pokaždé s pokorou a velkou dávkou opatrnosti, abych něco nezkazila. Jsem lehce nervózní a při čekání na výsledek napjatě s drobným chvěním v břiše nakukuji okénkem do trouby. O to víc jsem pak štastná, když se dílko povede.
A jak se říká "Do třetice všeho dobrého", počínala jsem si tentokrát jako zkušená cukrářka a dovolila si také trochu zaexperimentovat. Nakopnutá bezovým želé, které mě ve výsledku velice mile překvapilo svou lahodností, jemností a vůní, jsem chtěla s touto chutí a vůní pracovat více a zajít ještě dále. Všudypřítomné kvetoucí bezové keře se k tomu jen nabízely. Stač…

Občas někdy, většinou je to v neděli ráno, mě přepadne lenošivá nálada, kdy se mi nechce vstávat a opouštět teplé hnízdečko peřinové. Zachumlám se až po uši a dělám, že svět neexistuje. Po celém týdenním shonu a kalupu si člověk rád zalenoší. Jenže pak stejně vyletím s pocitem velké zodpovědnosti nakrmit svou rodinu. Na dlouhé vyváření už ale není jaksi čas, je třeba zvolit rychlou jednoduchou variantu. Nedělní oběd se tak posouvá jen o několik pár minut po poledni. Obědvat ve tři hodiny, to bych dala dětem hezký příklad do života, jen ať má neděle pěkně svůj sváteční řád.



Krůtí prsa s bazalkovou omáčkou .............................................. rozpis na 4 porce krůtí prsní řízek 4 ks česnek sůl, pepř bazalková omáčka: 50 g másla 2 cibule 350 ml smetany na šlehání čerstvá bazalka sůl, pepř 
Cibuli nakrájejte na kostičky a na trošce oleje ji nechte zesklovatět, přidejte máslo. Jak se máslo rozpustí, přilejte smetanu, přisypte nasekanou bazalku. Omáčku povařte dvě minuty, dochuťte solí a pepře…

Červen je po květnu mým druhým nejoblíbenějším měsícem v roce. Nastává čas voňavých pivoněk, něžných kvítků šípkových růží, omamné vůně pustorylu, jak mě poučila jedna moje kamarádka, neboť do loňska to byl pro mě prostě jasmín. A hlavně je to čas bezových květů. A že je bezová sezona velmi krátká, využívám letos každého slunného dne mezi těmi deštivými a spouzím po mezích za naším barákem. Vracím se pak celá zapylená, spokojená a s vrchovatým košíkem natrhaných květů. Jsou úžasnou přírodní surovinou, která nic nestojí, jsou zdrojem mnoha kulinárních potěšení a prý s bílými květy bezu začíná léto.



Ty největší a nejkrásnější květy plné pylu bývají na bezových keřích většinou až úplně nahoře. A tak se stalo, že lačná po těchto super květech jsem skončila dole mezi kopřivami a vlaštovičníky s jedinou myšlenkou, udržet košík s bezmála stovkou květů nahoře nad hlavou za každou cenu. 
Z téhle výpravy jsem si přinesla domů kromě voňavých květů také velkou modřinu od pařezu schovaného ve vysoké…