Kynuté těsto

Každé jaro, každý rok se opakuje ta stejná situace. Ovocné stromy v plném rozkvětu a náš mrazák plný ovocných zásob. Teď nejvíc mám napilno všechno zpracovat a každý rok se sama sebe ptám, co jako dělám celou tu zimu, že to ovoce nevytáhnu na světlo boží. Tak voilá tady jsou jedny kynuté koláče s vi

Už jste si někdy koupili pudinkový šnek v nějakém větším marketu či supermarketu? Já ano. Většinou pokaždé, když jedu sama na větší nákup do většího města. Poté, co naskládám nákup do kufru auta a zasednu za volant, vyndám ho nedočkavě z pytlíku a opatrně se snažím ukusovat sousta během jízdy tak, a

I když jsem příznivcem spíše klasických buchtových náplní a na dvojctihodné koláče s tvarohem, povidly a drobenkou nedám dopustit, občas se nechám unést a vnesu do našich stojatých kynutých vod trochu vzruchu a provětrám nejen náplně, ale i ingredience v těstě. 

Kdo by si myslel, že upéct malé mini štrůdlíky, dá víc práce jak jeden velký štrůdl, tak opak je pravdou. Příprava není vůbec složitější, pracnější a ani o moc delší. Vtip je totiž v tom, že tu jednu velkou zamotanou nohavici jednoduše rozkrájíte na menší kousky. Ty jsou po upečení roztomilejší a

Čím víc pronikám do tajů kynutého těsta, tím víc mám pocit, že mu nerozumím. Kromě jisté formy terapie, kterou při dotýkání se a hnětení hladkého pružného těsta přijímám a která přináší blahodárný pocit klidu a uvolnění je na druhé straně obava, že se tato alchymie nemusí podařit. To vám je pořád ta

Inspirace je všude kolem nás, jen je třeba mít oči otevřené dokořán. Zkusili jste někdy dát klasickým hranatým buchtám, takovým těm, co se vyskládají jedna vedle druhé na plech, jiný tvar? Co třeba buclatý a kulatý? Vložit je do muffinových důlků a místo klasických náplní ukrýt uvnitř nutelu nebo va

Masopustu se v našich končinách říká Vostatky a k nim kromě tradičního průvodu maškar a masek po dědine s muzikou a kromě bujarého veselí při večerní zábavě, jenž končí pochováním basy, neodmyslitelně patří koblížky. Smažené, voňavé, nadýchané, cukrované, s marmeládou či povidlím uvnitř. Nebudeme si

Ořechová srdíčka nepatří mezi složité pečivo, u kterých byste chytali infarktové záchvaty. Patříte-li mezi ranní ptáčata, nezdráhejte se zadělat těsto, jakmile opustíte teplo svojí postele. Na opětovné zahřátí organismu bude ještě příležitost.

Zase jsem neodolala a koupila ho. Časopis plný podzimního pečení a vaření. Nakynutí šneci nacpaní až k prasknutí strouhanými jablky, dozlatova vybarvení na mně neodolatelně koukali z titulní stránky. Vypadali natolik luxusně, že jsem si řekla: "Tyhle musím rozhodně vyzkoušet!"

Ve frontě u pokladny lze někdy vyslechnout zajímavé rozhovory i neméně zajímavé informace, které byste třeba jen tak někde neslyšeli. Když už tam tak stojíte a fronta se jen líně sune kupředu, máte dostatek času vyslechnout rozhovor dvou dam stojících před vámi. Snažíte se tvářit, co nejvíc nepřítom

Bláhově jsem si myslela, že lepší koblihy než ty naše nejsou. A přece jsou! Vymazlený, k dokonalosti dotažený recept je od mistra cukráře pana Maršálka. Koblížky nadýchané jako peříčko, vláčné i druhý den, pokud vám na druhý den vůbec zbudou, protože ten první den...ten první den ....

Tahle babka nikdy nezestárne. Některá babka se ani nedožije večera, natož, aby vydržela do rána druhého dne. Upečete ji a hned po vytažení z trouby máte nutkání do ní zakrojit. Láká vás její vůně, vaše zvědavost a řeknete si ochutnám jen jeden kousek. Potom začnete sami sebe přemlouvat...

Pohádek, ve kterých vystupuje vesnický chasník Honza, je hned několik a všechny mají jedno společné - ve všech si Honzík nese do světa v ranečku pár buchet. Ač by raději ležel v teplíčku doma za pecí a dál hrál roli toho hloupého Honzy, byl to kluk chytrý a mazaný a dobře věděl...

Některé moje kamarádky nekamarádí s kynutým těstem a možná že dělají dobře, aspoň nekynou tak jako já. Kdo by dobrovolně kamarádil s nevděčníky, co kazí figuru? Když já ale mám ty nevděčníky v podobě koláčů s dvojí náplní a křupavou drobenkou navrchu tuze moc ráda. 

a nesbíráte je do bečičky, abyste je proměnili v tekutou medicínu, zkuste si upéct švestkový koláč. Bude to nejen výborná snídaně, ale i odpolední svačina ke kávě. To jsem si řekla i já a málem snídala a večeřela koláč sama, nebýt návštěvy, která mi od něho s radostí a chutí pomohla.

Tohle je opravdu letní bomba, nejen kalorická. Dosud nepoznaný výbuch zažijí vaše chuťové buňky a váš mozek zcela zaplaví endorfin tzv. hormon štěstí. A přitom stačí tak málo. Ukrýt dovnitřku klasických kynutých knedlíků maliny.

Dalším letním hitem naší české kuchyně jsou ovocné knedlíky. Z těsta tvarohového nebo kynutého, sypané strouhaným tvrdým tvarohem, opraženou strouhankou nebo s kopečkem měkkého tvarohu. Ve všech případech pocukrované a zalité rozpuštěným máslem.

Na tenhle zapletený cop jsem se chystala už pěkně dlouho. Když jsem poprvé uviděla recept v časopise ani na chvíli jsem nezaváhala, hned mi bylo jasné, že pro hruškové povidlí, které jsem na podzim uvařila, bude tohle to pravé ořechové.

Nejlepší je čerstvá, právě usmažená, ještě horká. Když ji rozlomíte na půl, jemně se z ní kouří, těsto nadýchané jako peřinka, rozehřátá marmeláda uvnitř voní, venkovní krustička mírně křupne, když se do ní zakousnete.

Dřív bývalo běžné, že kdo měl za domem pole, měl tam také malé políčko s mákem. Naše babička to měla přesně tak. A kdo neměl makové políčko doma a měl poblíž velký lán máku, nebylo vůbec těžké pro pár makovic na toto jézeďácké pole zajít.

Upekla jsem tenhle makový cop, byl vynikající. Druhý den už nebyl, snědli jsme ho. Udělala jsem pár fotek, abych si ho mohla dát na blog, ale najednou nastal zádrhel. Ten cop nemá příběh. Vždycky jsou moje recepty spojeny s nějakým příběhem. Můj muž říká, že to chce něco vtipného.

Tohle není o rybách, ale o rybízu. Ten prý zažívá svou renesanci, jak jsem teď nedávno četla v nějakém gastro časopise. Nevím jak u vás, ale mě rybíz provází od malička. Už jen to, že u našeho strejdy na Vysočině rostlo na zahradě nejméně osm rybízových keřů.

"Nemohla bys, prosím, někdy k večeři udělat langoše?" zeptal se s vážným výrazem ve tváři můj muž. "Moje maminka je dělávala docela často, vždycky jich nasmažila plnou mísu", zněla jeho další věta.

Můj muž sladká jídla moc nejí. Říká, že pokud v nich nevoní bůček, není to nic pro něj. Výjimkou jsou buchtičky s krémem. Ty on rád, ty si s chutí dá.  Kdybych vařila podle našich dětí, byla by to stále dokola rajská polévka nebo špagety.