Nekvasimódo

Potrhlá, praštěná, podivná i pitomá, pro někoho možná, pardon za ten výraz, posr.ná doba spoustě věcem a činnostem nepřeje. Zato, troufám si říct, že přeje pečení a vaření, hlavně tomu domácímu. Každý den obdivuji fotky nádherných kváskových chlebů na instagramu. A že jsou to mnohdy dílka až umělecká. Věděli jste, že lze do chleba vyřezávat různé ornamenty, tvary, obrázky, obličeje nebo je dokonce zdobit jedlými květy? Podle chlebového obrázku můžeme odhadovat jakou měl/a v tu chvíli autor/ka náladu nebo co nám chtěl/a sdělit. Je to částečně i forma terapie, jak se z těch bláznivin, které se kolem nás dějí, nezbláznit. Jednoduše terapie těstem, relax a možnost být sám se sebou, se svými myšlenkami během chvíle, kdy máme ruce zabořené do měkkého těsta a mezi prsty nám projíždí hebké tvárné těsto. Jenže na to chce mít kolem sebe klid, což se v naší početné rodině stává jedině v pozdních nočních hodinách a to už relaxuji většinou zcela jinak. Jednak se náš životní styl a tempo mého života s kváskovým pečením moc neslučuje a za druhé, nechci být tou nevděčnicí, která zapomene kvásek nakrmit a tím ho odsoudí k záhubě.
Všechno má svůj čas a stejně tak jako zraje kvásek na chleba, uzraje jednou i moje odhodlání se do kváskování pustit. Díky instagramu jsem také získala novou kamarádku, skvělou pekařku a odbornici na kváskové pečení. U ní nepředpokládám, že by ji to přestalo bavit. A až se jednou budu chtít s kváskem bavit i já, vím, že se na ni mohu obrátit. Ostatně ona sama mně nedávno nabízela, že mě celým procesem kváskování provede. Od založení kvásku až po křupavý voňavý chleba, který vytáhnu z trouby a prý nikdy víc nebudu chtít jíst už jiný. Zatím jsou mými kamarádkami kvasnice, čerstvé i ty sušené a z nich lze také upéct dobrý chleba. Třeba zrovna tenhle semínkový.

Dlouho jsem přemýšlela, jaký zvolit recept, jaký poměr surovin, jaké mouky použít, aby se mi podařil chleba aspoň částečně podobný slunečnicovému chlebu z moravskokrumlovské pekárny. Občas se mi totiž po něm zasteskne. Krajíčky chleba byly nejlepší s máslem a meruňkovou marmeládou. Vesnička, ve které teď žijeme, je na hony vzdálená moravskokrumlovskému rajónu a přesto, že je v našem okolí hned několik pekáren, náhradu jsem za něj nenašla. Ten krumlovský byl zcela jedinečný. 
Snad jako na zavolanou se jednoho dne objevil. A jak jinak než na instagramu. Od majitelky fotky jsem se proklikla až k samému receptu. Co na tom, že byl v polštině, s touto řečí si umím docela dobře poradit. Jen můj moukový arzenál zrovna nedisponoval pšeničkou moukou celozrnnou. Tak snad se tak moc nestane, vyměním-li tuhle jednu pšeničnou za žitnou.  

Semínkový chleba
.............................
30 g čerstvého droždí
1 lžička medu
3 lžíce teplé vody
200 g hladké mouky pšeničné
100 g hladké celozrnné mouky špaldové
200 g chlebové celozrnné mouky žitné
135 g slunečnicových semínek 
15 g lněných semínek
slunečnicová semínka na posypání
2 lžičky soli
500 ml vody

Do mísy navažte všechny mouky, uprostřed utvořte důlek, do něj dejte lžičku medu a rozmíchejte v ní 3 lžíce teplé (ne horké) vody a rozdrobte kvasnice. Nechte vzejít kvásek. Poté přidejte semínka, sůl a postupně přilévejte podle potřeby vodu. Těsto by nemělo být příliš řídké ani moc tuhé, hutné. Umíchané těsto pak nechte v míse přikryté utěrkou 30 minut odpočívat na teplém místě.

Formu na chlebíček vyložte pečicím papírem, přesuňte do ní odpočinuté těsto, pomocí stěrky rovnoměrně upravte a přikryté utěrkou je nechte dalších 15 minut kynout. 
Nahřejte troubu na 220 °C. Chleba před vložením do trouby potřete nahoře  vodou a posypte slunečnicovými semínky. Pečte 10 minut na 220 °C a dalších cca 30 minut na 200 °C. Během pečení můžete vršek chleba potřít jednou či dvakrát vodou.

Chleba je výborný nejen se zmíněnou meruňkovou marmeládou a máslem, ale i s různými pomazánkami a nejlepší je čerstvý krajíček jen tak samotný.