PE100 z medvědího česneku

Vypadá to, že jaro je definitivně tady a s ním první svěže zelené mladé lístky bylinek třeba kopřiv, jahodníku, pampelišek, pažitky a hlavně medvědího česneku. Tuhle jarní divokou bylinku a její blahodárné účinky na organismus znaly už naše babičky. Díky jedné mamince z kroužku Svatojánek jsem se dozvěděla o docela blízkém palouku, kde tento zelený poklad roste. Vypravili jsem se tam s mým mužem a odpoledne se naše kuchyně proměnila v česnekové doupě, jak ji označila, právě kvůli všudepřítomné česnekové vůni, naše nejstarší dcerka. Čím více je medvědí česnek rozmixovaný nebo nadrobounko pokrájený, tím výraznější má aroma. Halina Pawlovská kdysi v jednom svém pořadu řekla, že kdo nemá rád česnek, je snad upír. 

Medvědí česnek si můžete vysadit doma na zahradě na vlhkém stinném místě, ale než se vám rozroste, můžete ho koupit třeba na jarním trhu a pokud znáte místo, kde volně roste, můžete si zelené listy natrhat sami. V tomto případě buďte ohleduplní, zbytečně na rostlinky nešlapte, neničte je a nevytrhávejte s cibulkami, ať máte vy i ostatní milovníci této bylinky příští rok zase kam pro medvědí česnek zajít.

A kam s medvědím česnekem? Kamkoliv. Nadrobno nakrájenými lístky si můžete posypat krajíc chleba namazaný sádlem nebo máslem, přidejte je do vaječné omelety nebo na míchaná vajíčka, uvidíte, jak toto obyčejné jídlo získá úplně nový rozměr. 
Můžete z něho uvařit krémovou polévku nebo jen do jiné polévky přidat, můžete jím posypat jehněčí kýtu při pečení. Uvařte jej na způsob špenátu, přidejte ho do zeleninového salátu. Můžete si připravit vynikající pesto nebo ochucené bylinkové máslo. Pestem si můžete potřít čerstvě usmaženou topinku, ochutíte jím těstoviny nebo halušky. 

A proč je pesto vlastně pesto? 
Jedná se o zelenou omáčku, jejíž hlavní složkou je bazalka. Původem je z oblasti italské Ligurie a název je odvozen z italského slova pestare - tlouci, mlátit. Tradičně se pesto připravuje rozdrcením a třením bazalkových lístků v mramorovém hmoždíři dřevěnou paličkou. Přidává se sůl, česnek, parmezán nebo jiný drobně strouhaný ovčí sýr, piniové oříšky a olivový olej. Nakonec mě napadá, že pesto je v podstatě možné udělat z jakéhokoliv zeleného lupení, které je jedlé. 

Pesto z medvědího česneku
......................................................

lístky medvědího česneku 
olivový olej
loupané mandle 
parmazán 
sůl dle chuti

S poměry surovin můžete experimentovat a pak jednoduše všechno společně krátce rozmixujte. Máte-li ten správný mixér, nic na tom není. Já se pustila do výroby pesta s pomocí ponorného tyčového mixéru a docela jsem se s tím nazlobila. Mandle a listy, ikdyž jsem je pokrájela na menší kousky, se mi neustále přilepovaly na nožík, každou chvíli jsem je musela odstraňovat, když to přeženu, byla jsem zelená až za ušima. Možná by bylo lepší jen rozmixovat listy s olejem a nakonec přimíchat nastrouhané mandle a parmazán. Parmazán lze nahradit sýrem Gran Moravia.

Mandle můžete vyměnit za piniové nebo kešu oříšky. Další možností jsou jádra vlašských ořechů, neloupaná, slupka obsahuje hořčiny a ty dodají pestu velmi zajímavou chuť.

Hotové pesto naplňte do čistých skleniček asi centimetr pod okraj, pěkně upěchujte ať v něm nejsou vzduchové bubliny, povrch zakápněte olivovým olejem, suchou utěrkou otřete okraj skleničky a dobře zavřete víčkem. 

Pesto uchovávejte v ledničce. Otevřenou skleničku se snažte spotřebovat co nejdříve. Po odebrání potřebného množství, vždy zbytek ve skleničce zakápněte olejem, aby se zamezilo přístupu vzduchu a pesto se nekazilo. Neotevřené pesto prý vydrží v ledničce i rok, z vlastní zkušenosti nevím, to bych je musela asi ukrýt do nejtemnějšího kouta ledničky nebo na ně zapomenout.