Růžičková na pánvičce

Tak jsem ho načapala! Poletoval tak lehce, tak nevinně, bílá křidélka se mihotala v odpoledním slunci a přitom bez okolků drze koketoval s těmi naivními zelenými kudrnatými listy. Ty se mu ve své mladé nevědomosti doslova nabízely, netušíce, co je po této milostné hře čeká. Nemilosrdně jsem plácla dlaněmi o sebe.  A je to, ty potvoro nevinná! Každý živočich má svého predátora! A pro tohoto křepčícího běláska jsem to byla v tuto chvíli já. 
Katastrofa zažehnána! Se sladkým pocitem vítězství a hlavou vztyčenou jsem spěchala ze zahrady domů smýt z rukou ten hmyzí dotek. V příštích dnech se už žádný další bílý uzurpátor neobjevil. Jenže tenhle zaplácnutý motýl své dílo dokonal dřív než jsem stihla zasáhnout. Za několik dnů se totiž na mladých zelených šťavnatých listech kapusty růžičkové objevilo žlutočerné pruhované vojsko.
Odhodlaně jsem si natáhla pracovní rukavice a jala se ty nejtlustší housenky sbírat do skleničky, spíš jsem je opatrně prstem shazovala, abych se jich sotva dotkla a pak jsem je odnesla daleko za dům do lesa. Taková obyčejná mechanická obrana by snad mohla zabrat. Chemii na své zahradě nestrpím! Žvýkat pak kulaté kapustičky napuštěné insekticidy či pesticidy? No, dobrou chuť! Děkuji nechci! To si mileráda odpustím. 

Jenže ani tento šetrný zákrok nepomohl a malá housenčí mláďata se mně vysmívala v nových několikačlenných skupinkách. Začala jsem se tedy pídit po čistě přírodních bio zachráncích mých vzrostlých kapustích rostlin. Jestli postačí silný výluh z aromatických bylin jako je třeba máta, jdu do toho! Internet v podstatě moc možností v tomto duchu nenabídl. Silným mátovým výluhem jsem pak postříkala všechny listy a pro jistotu ještě dolů ke kořenům na zem rozsypala sušený lógr z kafe, který přivezl můj muž z nějaké kavárny, co by vynikající hnojivo. Teď poslouží jako odpuzovač nenažraného hmyzu. Můžu říct, že celé léto se pak žádný pruhovaný cizopasník již neobjevil a já se těšila z více a více zakulacujících se růžiček kapustiček. 

Že je kapusta růžičková královnou zimní zeleniny a že je nejvíc v kondici, když trochu přemrzne, jsem se již zmiňovala v článku o kapustičkové polévce. Zatímco letní housenkové komando jsem položila na zádíčka já, tenhle recept na úpravu kapustiček položí na zádíčka zase nás. Při správném dodržení postupu přípravy se pak kapustičky odmění svou lahodnou chutí a vy je budete za to milovat.

Kapustičky na másle
...................
kapustičky
máslo
sůl, pepř

Z kapustiček odstraňte nehezké horní lístky, odkrojte košťál, omyjte je a rozkrojte na poloviny. Na pánvi rozehřejte máslo a řeznou stranou pokládejte kapustičky jednu vedle druhé. Jakmile budou dozlatova opečené, otočte je, jako by na zádíčka a už je dál horkem netrapte, nechte je dojít jen tak pod pokličkou.

V případě velkých kapustiček, můžete celou pánev, pokud je k tomu určená, na chvíli strčit do mírně vyhřáté trouby, opět kapustičky nechte přikryté a nechte v teple dojít. Jen ale opravdu krátce ať z nich zbyečně nemáte šedé blátivě rozměklé polokouličky.

Takto připravené kapustičky jsou skvělou přílohou k masu, masové roládě a chutnají i jen tak samotné.