Bagetky Henryovky

Když válčil Sever proti Jihu, byly Henryovkami vyzbrojeny pouze malé oddíly unijních dobrovolníků a pro své nedostatky se tak stala Henryovka předlohou pro nový model, tzv. Winchestrovku. Pro hrdiny románů Karla Maye a hlavně Old Shatterhanda to byla legendární avšak fiktivní střelná zbraň. V dnešní době jsou originály Henryovek, opakovací kulovnice ráže 44, vyhledávanými sběratelskými kousky dosti vysoko ceněné.
Chcete-li vystřelit báječné bagety, které nebudou tvrdé jako broky ani nebudou pouhou fikcí a ocenění získáte od svých strávníků, je třeba mít správný recept. Od amerických pušek se přesuňme raději do kolébky tohoto pečiva, do Francie.

Moje první pokusy o bagety byly jako výstřely z již zmíněné Henryovky. Přesně mířené, ale nešikovné a nedokonalé. Každý další pokus byl sice lepší jak ten předchozí, ale k výrazným posunům jaksi nedocházelo. Namotané bagety kynuly mezi utěrkovými válečky, abych docílila nerozpláclého tvaru. Stejně se potom částečně utvořily placaté dlouhé veky přímo na plechu v rozpálené troubě. A možná se budu hloupě opakovat, že instagram je studnice inspirace, ale tam jsem ji uviděla a zamilovala se. Formu na bagety od francouzské rodinné firmy Emile Henry. Přijela pak k nám domů v krabici zabalená a celá obalená bublinkovou folií, aby se jí po cestě náhodou něco nepřihodilo, součástí balení byla malá brožurka a v ní recept na bagetky. Co na tom, že byl v rodném jazyce rodiny Henriů. Pak by tento článek mohl klidně začínat slovy: Z francouzského originálu přeložila......

Kdyby chyby, v případě jen, že kdybych se po maturitě, možná ještě přímo rovnou ve škole, více věnovala francouzštině. Jenže tuhle něžně až skoro sexy znějící řeč tehdy zastínili ledově přímočaré ekonomické a účetní konstanty a ukazatele, daňové evidence a přesně dané pojmy, kdo dal a kdo má dáti, jenž byly hlavními předměty pro úspěšné složení maturity. A tak se teď musím spolehnout na svou intuici a praxi v kuchyni a načtenou teorii z kuchařských knih. Nic neříkající samostatná francouzská slůvka mně dávají trochu smysl až po přečtení celého textu receptu. Virtuální translátor je v tento okamžik pouhým plitkým vodítkem, neboť jeho překlady jsou v oblasti popisů pracovních činností zejména přípravy pokrmů více vtipné a zábavné než pravdivé a úkony jsou skoro neproveditelné. Někdy je až neuvěřitelné, co radí přidat či udělat.

Mini bagety
......................................
500 g hladké mouky
300 g vody
12,5 g soli
31 g čerstvých kvasnic

V originálním receptu se píše, sůl rozmíchat ve vodě, rozdrobit kvasnice a přimíchat mouku. Je tam sice poznámka, aby kvasnice nebyly příliš dlouho v kontaktu se solí, tak mouku přidat rychle a během 3 - 4 minut vymíchat těsto, ale ...  Maminka vždycky říkala, že kvasnice jsou živé z cukru, naproti tomu sůl je jejich zabiják. Podle této rady jsem si tedy raději upravila pořadí přidávání surovin. V mouce jsem promíchala sůl, pak nalila vlažnou vodu, rozdrobila kvasnice a zamíchala těsto. Raději žádné rozmíchávání kvasic v osolené vodě. Těsto jsem pak nechala v míse  zakryté utěrkou odpočívat, vlastně kynout, asi hodinu při pokojové teplotě. Pozor na průvan, ten kynutým těstům nesvědčí. 

Poté jsem těsto lehce promíchala a přeložila zhora dolů, zdola nahoru, zprava doleva, zleva doprava a znovu nechala v míse pod utěrkou odpočívat 20 minut. Vykynuté těsto jsem rozdělila na 5 dílů a jen tak rukama, v dlaních z každého vyválela, vytáhla na váleček cca 15 cm dlouhý. 
Formu na bagety je vhodné vysypat škrobem. Zkoušela jsem hladkou mouku, ale bagetky se přilepily. Vyválené bagetky vložte každou do svého chlívečku, kolébky a nechte dalších asi 20 minut kynout, až zdvojnásobí svůj objem. 

Nahřejte troubu na 250 C. Před vložením do trouby bagetky potřete vodou, dobře poslouží rozprašovač na vodu na květiny. Bagetky příčně nahoře nařízněte nebo nastřihněte. Pečte přikryté 20 minut, poté stáhněte teplotu trouby na 230 C a dopečte odkryté cca 5 minut do zlatova.