Přeskočit na hlavní obsah

Burger křest

Svůj opravdu první opravdický hamburger jsem snědla asi před třemi lety. Do té doby bylo pro mě nepředstavitelné, že bych někde na veřejnosti měla otevřít pusu tak dokořán až mně málem v pantech lupne. Také jsem měla panickou hrůzu z toho, že budu mít upatlanou celou pusu, bradu, možná i dekolt nebo dokonce část oblečení, o upatlaných prstech ani nemluvě. Ačkoliv jsem byla poučena, jak správně tuhle pyramidu chutí uchopit, přesto jsem se nemohla zbavit myšlenky, že i při pevném stisku vrchního a spodního dílu zákonitě z útrob sendviče vyjede nějaká ingredence ven a já u tohoto budu vypadat jako neandrtálec. Vezmu-li si na něj příbor, budu rovnou za blbce.


A jak se to všechno celé vlastně semlelo? 
Jedno léto jsme jeli na kolech kolem Baťova kanálu a v Uherském Hradišti jsme se chtěli zastavit na oběd. Vzhledem k odpoledním hodinám by se dalo naše jídlo přirovnat spíš k pozdnímu obědu či brzké večeři. Jen pro upřesnění podotýkám, že jsem už měla hlad jako pes. Možná větší než pes, možná bych někoho i zakousla, kdyby jen náznakem naznačil, že pojedeme dál, když se nám nedařilo najít vhodnou restauraci. 
Naštěstí se nám připletla do cesty malá restaurace Mozaika. Na jedné dvojstraně jídelního lístku byly samé burgery, druhá dvojstrana patřila pizze. Vzhledem k mým tehdejším obavám z burgrů bych si s chutí dala pizzu, jenže i v tom byl háček. Nestačila jsem se divit a čím víc jsem byla hladová, tím i víc nevrlá. Jak může někdo proboha pojmenovat pizzu Německá, Rakouská, Maďarská, Španělská, Olomoucká, Kunovická, Valašská nebo Labužník. A jak může někdo vůbec po hostovi chtít, aby si četl všechny ty nesmyslné suroviny, které má na kus placky nebohý kuchař naplácet, v případě, že nejede v této bláznivině spolu s tvůrcem jídelního lístku. Uvítala bych, kdyby všude na světě měla Margarita, Capriciosa, Quatro Stagioni a samozřejmě další druhy, vždycky stejné složení tak typické pro ten daný typ pizzy.





Z čirého zoufalství jsem si tedy vybrala jeden burger a jakmile přistál přede mnou na  talíři, vrhla jsem se na něj, jako bych týden nejedla. Všechny moje obavy a fobie z konzumace burgrů se rázem rozplynuly. Uspokojit svoje hladové nervózní tělo bylo v tuto chvíli prioritou číslo jedna. Můj muž na mě nevěříce koukal a ani se nestačil zeptat, zda bych mu dala kousek ochutnat. Skočila jsem do toho rovnýma nohama, vlastně rukama, zubama.... kupodivu mi nikde nic nevypadávalo, moje oblečení zůstalo čisté a já si slastně olizovala prsty. 
Lepší seznámení s tímto druhem jídla jsem si snad nemohla ani přát. Když si teď dáváme někde burger, s úsměvem vzpomínáme na tuhle historku a mému muži dávám ochutnat hned první kousek, co kdyby na něho zase nezbylo.



A protože zachutnalo tohle jídlo i našem dětem, děláme si občas burgry doma. Každý máme svůj vyladěný kousek podle vlastních chutí a nemusíme si navzájem ochutnávat, natož se o něj dělit.



Recept na domácí burgerové housky
......................................................................................

Myslím, že tenhle recept je dokonalý, vyvážená harmonie sladké a slané chuti, nadýchané těsto a lehce křupavá kůrka.... recept jsem objevila u pana Romana Pauluse, za což mu děkuji a s dovolením si zapisuji na svůj blog.


17g čerstvého droždí 
35g cukru krupice
250ml mléka
14g soli
250g hladké mouky
250g polohrubé mouky
65g změklého másla
1vejce do těsta
1 vejce na potření
sezam na posypání 

Do vlažného mléka (stačí část, nemusí být celá dávka) zamíchejte lžičku cukru, rozdrobte kvasnice a na teplém místě nechte vzejít kvásek.
Do mísy nasypte obě mouky, zbytek cukru, sůl, promíchejte, přilijte kvásek, zbytek mléka, přidejte vajíčko, změklé máslo a nejlépe v robotu zpracujte v hladké těsto. Vařečkou ještě ručně domíchejte, pak mísu s těstem přikryjte utěrkou nebo potravinářskou folií a těsto nechte na teplém místě vykynout až zdvojnásobí svůj objem, cca hodinku.
Z těsta utvořte velikostně stejné bochánky (každý cca 120g), pokládejte je rovnou na plech vyložený pečícím papírem, přikryjte je a nechte ještě tak 30 minut nakynout.

Před pečením potřete nakynuté bochánky rozšlehaným vajíčkem a posypte sezamovými semínky. Pečte v předem nahřáté troubě na 190 °C asi 13 minut. 
Před použitím nechte housky zcela vychladnout.


Maso do burgrů
.......................................
mleté hovězí maso
worcestrová omáčka
dijonská hořčice
pepř, sůl

Maso na burger si většinou melu sama doma. Mám ráda, když vím, co v mleté směsi je. K mletému masu přimíchejte čerstvě mletý pepř, trošku worcestrové omáčky a dijonské hořčice, trošku soli. Z takto namíchané směsi tvořte placičky, které opečte na pánvi nebo na grilu. 
Víc chutí a koření podle mě kvalitní maso nepotřebuje, ostatní chutě totiž dodají další ingredience naskládané v burgru pod masem a nad ním. Zbytečně by se pak mezi sebou chutě bily a my chceme dokonale chuťově vyladěný burger, nebo ne? 

Tahle varianta uvnitř ukrývá mimo opečený kus mletého masa karamalizovanou cibuli, opečenou slaninu, plátek sýra, volské oko, rajče, okurku a čmajku. 


Zkaramelizovaná cibule
.............................................................
cibule
máslo
cukr
vinný ocet červený

V restauraci Mozaika, o které jse se zmiňovala v příběhu, se můj muž dal do řeči s kuchařem a ten nám prozradil recept na zkaramelizovanou cibulku, kterou přidává na maso. Samozřejmě než jsem se dostala k samotné karamelizaci cibule, jsem poměry zapomněla. Tak opět přibližně, nějak podle oka:
Cibuli nakrájejte na půlkolečka, na pánvi rozpusťte máslo, přidejte nakrájenou cibuli, pozvolna ji restujte, zastříkněte vinným octem a nechte vydusit doměkka, v polovině dušení přidejte cukr, aby mírně zkaramelizoval.



Vlastní fantazii při tvorbě burgrů se meze asi nekladou, prostě si tam dejte, co máte rádi a vaše lednice dovolí, hlavně nezapomeňte na pevný obouručný trojhmat, lokty nahoru, rozkročené nohy a poloha π/2.
Tak hurá, na něj!

                                                                     Iva Růžičková

Komentáře