Přeskočit na hlavní obsah

Maršálkovy koblihy

Bláhově jsem si myslela, že lepší koblihy než ty naše nejsou. A přece jsou! Vymazlený, k dokonalosti dotažený recept je od mistra cukráře pana Maršálka. Koblížky nadýchané jako peříčko, vláčné i druhý den, pokud vám na druhý den vůbec zbudou, protože ten první den...ten první den ....  


Nejsem soutěživý typ, nehrnu se hned do každé soutěže nebo výzvy a ani adrenalin tohoto typu mi zvláštní potěšení nečiní. Nevyhledávám podobné aktivity, ráda si žiju svým životem. Minulý týden jsem čistě náhodou narazila na masopustní výzvu firmy Potten&Pannen spolu s panem Josefem Maršálkem, kterého jsem obdivovala ještě dřív než vůbec začala celá pečící mánie v televizním pořadu. Vyhodnotila jsem si to  jako pouhou informaci, jež prolétla mou hlavou jako průvan sem a tam a více tomu nevěnovala pozornost. Za pár dnů se mi však jako bumerang vrátila zpět v podobě fotek dozlatova usmažených koblížků od mých instagramových přítelkyň. 
Přečíst si recept bych přece jen mohla. 
Maršálek zadělává těsto na koblihy z hladké a hrubé mouky. Zamyšleně jsem se kousla do spodního rtu, nad hlavou se mi objevil neviditelný otazník a čarodějka zvědavost začala pomalu čarovat. Tak tohle moukové spojení ve spojení s koblihami mě vážně dost zajímá. 
Snad z nostalgie či pouhého nerozumu jsem vytáhla z kredence starou kameninovou mísu po prababičce a těsto zamíchala ručně. Tyhle koblížky budou jistě vyjímečné. Tahle péče se musí vyplatit, říkala jsem si, když se mi těsto matlalo na stěny mísy. Přisypala jsem trošku mouky navíc a s velkou pokorou a trémou dál hnětla vařečkou těsto, dokud nebylo krásně hladké.


Nakynuté koblížky putovaly do horkého sádla. Nerušeně a bezstarostně se v něm koupaly a plavaly, zatím co já na první usmažený koblížek zvědavě čekala s mírnou nervozitou lehce šimrající mě v břiše. Přesně jako tehdy, když jsem pod rozkvetlou třešní během vlahého prvomájového večera očekávala svůj první polibek od pana Božského. Chvěla jsem se strachem a vzrušením zároveň, naplněna touhou a nedočkavostí, jaké to bude. 
Rychlým pohybem prstů jsem rozlomila ještě horký kouřící koblížek na dvě poloviny, mírně jsem na jednu foukla a kousek ukousla. V ten okamžik se mi podlomila kolena, zatajil dech, možná jsem i oči na pár vteřin zavřela a málem jsem sousto nepolkla. Vlastně ani nechtěla polknout. Nechtěla jsem přijít o tu kratičkou chvíli rozkoše, o tu nečekanou slast, o tu novou neznámou nečekaně lahodnou chuť. Něco tak chuťově vyváženého a jemného jsem už dlouho nejedla. Jestli mě doteď obviňovali muži mého života, že jsem s nimi neprožila orgasmus, tak teď to přišlo! Díky Maršálkovi! 
Málem jsem ty ostaní koblihy v hrnci spálila. 
Takže si s dovolením jako nevinná zlodějka půjčuji tento božský recept na svůj blog, abych ho měla kdykoliv po ruce.



Masopustní koblihy
................................................................
525g hladké mouky
175g hrubé mouky
60g cukru krupice
40g čerstvého droždí
310ml mléka
120g másla
30ml rumu
20g vanilkový cukr s pravou vanilkou
4 vejce
špetka soli

Do vlažného mléka zamíchejte lžíci cukru, rozdrobte kvasnice a nechte na teplém místě vzejít kvásek, trvá to tak deset minut.
Máslo rozpusťte a nechte stát, aby vychladlo.
V míse promíchejte obě mouky, zbytek cukru, vanilkový cukr a sůl. V původním receptu sůl není, já ji tam přiměřeně špetku přidala. Přilijte všechno mléko s kváskem, rozpuštěné máslo, rum, vajíčka a vymíchejte hladké nelepivé těsto. 



Mísu zakryjte čistou utěrkou a nechte těsto na teplém místě kynout 30 minut. Poté těsto rozdělte na bochánky po cca 50g. Já se této rady nedržela a lžící z mísy ukrajovala přiměřeně stejně velké dílky. Bochánky zakulaťte a nechte na lehce pomoučeném dřevěném válku dokynout dalších asi 30 minut. Důležité je, aby byly na teplém místě a ne v průvanu. 





Koblížky smažte pozvolna v hlubším kastrolu ve vyšší vrstvě oleje, já smažila na sádle. Než je vložíte do oleje, omeťte z nich přebytečnou mouku a nedávejte jich do kastrolu najednou hodně. Koblížky by měly mít kolem sebe místo, aby mohly volně plavat v oleji. Smažte je do zlatova, z každé strany tak asi 2,5 - 3 minuty.
Usmažené vyndávejte děrovanou vařečkou nebo drátěnou naběračkou, rozhodně do nich nepíchejte špejlí, pokládejte je na mřížku nebo na rozprostřený ubrousek, aby z nich mohl okapat přebytečný tuk.
Ještě teplé je můžete obalit v cukru. Nakonec do vychladlých koblížků udělejte z boku, tam kde mají světlý proužek, tenkým nožem dírku a pomocí cukrářského sáčku  se špičkou je tudy naplňte marmeládou, povidly nebo jak máte rádi.







Kdyby měl snad někdo po přečtení tohoto článku pocit, že s panem Maršálkem něco mám nebo měla, tak předem říkám, že ho osobně neznám a nikdy jsem se s ním nesetkala. Co ale není, může být. Třeba ho někdy potkám na autogramiádě jeho knihy nebo cukrářském kurzu. 
Jak se píše v předmluvách mnoha knih, podobnost je čistě náhodná, osoby smyšlené, ale pocity při kousnutí do horkého koblížku ty byly zcela nefalšované, ty byly opravdu opravdové.  
                                     
                                                               Iva Růžičková

Komentáře