Přeskočit na hlavní obsah

Zdlábnete dýni

Poslední říjnový večer, den před křesťanským svátkem Všech svatých, se v mnoha anglicky mluvících zemích, slaví svátek Halloween. Název je zkratkou spojení All Hallows'Eve, kterým se ve staroangličtině označoval předvečer dne všech svatých. Lidé si ten den připomínají své zesnulé předky. V průběhu let se slovní spojení komolilo až vznikl Halloween. Historické kořeny tohoto svátku sahají až do doby Keltů ke slavnostem Samhaim, kdy se slavil konec léta a příchod zimy. U nás svátek Halloween takovou tradici nemá, ale dlabání dýní, které jsou jedním z jeho symbolů, si získává velkou oblibu. Hlavně u dětí.



Je pouze na nás rodičích, kterým směrem naše děti povedeme. Je na našem uvážení, zda přijmeme cizí svátky za své v celé jejich míře nebo se jich jen částečně zlehka dotkneme. Náš svátek Dušiček má také svá kouzla. Vzpomeňme si na své dětství. Kdo z vás nerozsvěcoval a nenapaloval svíčky na hřbitově? Kdo neslíval vosk z nedohořelých svíček a nevyráběl z něho svíčky nové? A měli jste svoje dušičkové tradice? 
Naše babička vždycky ten večer nachystala velké prkénko a tenké dortové svíčky, my jsme se sestrou se zatajeným dechem seděly u stolu a čekaly až babička jednu svíčku po druhé zapálí. Pokaždé kápla trošku roztaveného vosku na prkénko a svíčku do něj postavila a přilepila. Když jsme byly starší, dovolila nám svíčky zapalovat také. Seděly jsme všechny tři potmě, mlčky hleděly do plápolajících plamínků, babička odříkávala tiše Otčenáš a Zdrávas a vzpomínala na dušičky, které tu už s námi nejsou. My jsme tomu tenkrát moc nerozumněly a taky neměly ještě na koho vzpomínat. Pro nás, co by malé holčičky, to byla mihotavá žlutá světýlka, plamínky svíček třepotající se v našem dechu, když jsme zpívaly s babičkou písničky. Vzpomínky na tyto kouzelné a zároveň tajemné chvilky máme ukryté navždy v našem srdci, stejně jako naši babičku.

Tento týden jsou na Javůrku u babičky a dědečka na prázdninách sestřenice s bratrancem, počasí nám přeje, je krásně teplo a slunečno, tak jsme si udělali jedno veselé dýňodlabací odpoledne. 












Svačina byla samozřejmě stylová. V perníkové buchtě byla ukrytá nastrouhaná muškátová dýně. Ale pssssst! Děti ani tatínek to nepoznali, perník zdlábli až se jim boule za ušima dělaly. 


Chybí vám tu recept? 
Tak vezměte vydlabaná semínka z dýní, očistěte je, v hlubší pánvi na oleji je opražte do křupava, osolte a delikatesa je na světě.  


Děti se stejně nejvíc těšily až se setmí. Zapálit malé světýlko uvnitř dýně je tak vzrušující a rozsvícený dýňový obličej v černočerné tmě tak mile strašidelný. A dušičkám, co nejsou tady s námi, půjdeme rozsvítit svíčku příští týden. 

                                                                  Iva Růžičková 

Komentáře