Přeskočit na hlavní obsah

Rovnou do koulí

Tak už i na nás došlo. Maminky v okolí už čtrnáct dní nemluví o ničem jiném než jak jejich děti mají rýmu, kašel nebo horečku. Pro jistotu jsem zkontrolovala naši domácí lékárnu, kdyby mělo dojít na nejhorší a moje bylinkové čaje a sirupy nezabíraly. Vytřídila jsem docela velkou tašku všelijakých nespotřebovaných prášků, kapek a přípravků na kašel. Těch bylo nejvíc, zůstaly tady po mém nájezdu do lékárny, když Matyášek, co by malinkaté miminko dostal kašel a já jako kojící matka ovlivněná mateřskými pudy, hormony a bůhví čím ještě, nakoupila všechny možné sirupy na všechny možné typy kašlů a teď je po těch dvou letech vrátím hezky zpátky do lékárny. 
Co čert nechtěl, v úterý v noci se mi zdál ten náš mrňousek nějak horký, ráno ještě víc. Tak tady žádné čajíčky nepomůžou. Položila jsem před mého muže na jeho pracovní stůl tašku s vytříděným lékárnickým odpadem a s naléhavým prosebným výrazem v očích jsem mu do ruky strčila oranžovou krabičku. "Musíš zajet do lékárny, tohle kup nové" a do druhé ruky mu podala tu tašku se slovy "a tohle jim tam nech". 





Tři dny a tři noci jsme se nevyspali, k horečce a mluvení ze spaní se přidal nekonečný kašel. Jen co jsem v pátek ráno vypravila děti do školy, zaplula zpět k mrňouskovi do postele a během vteřiny usnula. Probudilo mě až jakési ťukání na okno. Chvíli jsem váhala, jestli mám špeditérovi otevřít rozcuchaná a v noční košili. Budu-li ovšem ještě chvíli váhat, tak mi s tím balíkem na dobírku odjede. Otevřela jsem tedy dveře na malou škvírku a podala mu peníze. Vypadal jaksi zaraženě, já se zase tvářila jako bysme měli doma strašlivou nakažlivou nemoc. 
Nicméně, došlo mi, že už je deset hodin, můj mozek se okamžitě přepnul do režimu matky živitelky, plotna studená a já tu pobíhám v noční košili. 
Co k obědu? 
V týdnu jsme chtěli zajet s mužem do Ikey, on plánoval, jak si zajdeme na ty jejich koule, nemoc našeho nejmenšího nám však plány překazila. Tak já ty kuličky udělám doma. Mleté maso mám v mrazáku, brambory jsou uvařené raz dva, polívka dnes nebude. Tak honem do práce, ať máme v poledne oběd na stole.




Masové kuličky 
jako ze švédského obchoďáku
.................................................................................... 

500 g mletého masa
1 hrst strouhanky
1 lžíce nakrájené zelené natě petržele
1/4 lžičky mletého nového koření
1/4 lžičky mletého muškátového oříšku
1/2 lžičky sušeného granulovaného česneku
1 větší cibule nakrájená najemno
1 vejce
sůl a mletý pepř

V míse promíchejte maso se všemi ostatními ingrediencemi, sůl a pepř dejte podle chuti, směs dobře propracujte. Ze směsi tvořte stejné kuličky a na široké velké pánvi je pomalu osmažte ze všech stran dozlatova. Usmažené kuličky dávejte do misky a překryjte je alobalem, můžete si je také uložit v misce do mírně vyhřáté trouby na 50°,  jen je prostě udržujte v teple. 

Druhá možná varianta je kuličky místo smažení upéct v troubě. Jednoduše je umístěte do zapékací mísy, pokapte olejem, jemně s nimi zatřeste, aby se olej po míse i kuličkách rozetřel. Pečte v předem nahřáté troubě na 180 °C do zlatova cca 10 minut. 




Omáčka:
....................................

3 lžíce másla
3 lžíce hladké mouky
500 ml vývaru
250 ml smetany ke šlehání
1 lžíce worcesterské omáčky
1 lžička dijonské hořčice
sůl a mletý pepř

3 lžíce másla, tak nad takovými mírami a jim podobným mi vždycky vstávají vlasy hrůzou na hlavě, zarovnaná lžíce másla je 15g, vrchovatá 30g, tak jsem toho másla ukrojila rovně z kostky podle oka a bylo.
Pokud jste kuličky dosmažili, můžete připravit omáčku přímo v této pánvi, jen slijte přebytečný tuk. Chuť z výpeku je totiž jedna z nejcennější ingrediencí.

Do pánve dejte máslo, zaprašte moukou a osmažte až jíška zhnědne. Přilijte opatrně vývar a smetanu, přidejte worcester, hořčici a za stálého míchání omáčku chvíli povařte dokud nezhoustne. Nakonec dochuťte solí a pepřem.



Kuličky si budou na talíři dobře rozumět s vařenými bramborami nebo bramborovou kaší. Celkový dojem pak ještě umocní brusinková zavařenina.

Takovýhle oběd zkoulíte za chvíli a strávníci budou jen koulet očima.


                                                                       Iva Růžičková 

Komentáře

  1. Po přečtení receptu jsem dostal chuť jet do Ikey, nicméně udělat si vlastní bude výzva...

    OdpovědětVymazat
  2. Běž do toho na plný koule :-) seš přece můj bratranec :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat