Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2018

Co je malý, to je milý

Rybíz - to je moje dětství, to jsou prázdniny na Vysočině, to jsou vzpomínky třeba na ruční mlýnek na ovoce. Znáte ho? Do násypky dáváte rybíz, točíte klikou, jednou dírou odtéká šťáva a druhou slisované stopky, zrníčka, listy a slupky v podobě světle červených hovínek. Hlavní obsluhou mlýnku býval dědeček, většinou u toho ale zuřil a nadával. Ty hovínka byly buď moc tekutý a nebo naopak, nelezly vůbec, to se mlýnek ucpal. Do mletí se pak vložil strejda, co by starý mládenec, začal dědečkovi radit, jak má vpředu šroubem regulovat otvor pro ty hovínka. Babička na to pokaždé prohlásila: "To zas bude slečen" a odešla si uvařit kafe. Dědeček totiž pro vostrý slůvko nešel daleko a babička těm sprostým slůvkům říkala "slečny". Strejda se zase uklidil na mlat do stodole, kde rád sedával na své oblíbené židli, relaxoval, odpočíval až z toho někdy usnul. Bylo kolem toho mletí vždycky veselo, ale v podstatě mnoho povyku pro nic. Když si teď melu rybíz sama, říkám si, co u to…

Pastelky paní učitelky

Tak a je to tady, dětmi netrpělivě očekávaný konec školního roku, dva měsíce volna, jednoduše prázdniny, léto, sluníčko, koupání, dovolenkování, nicnedělání, tábory, dobrodružství, třeba i první letní lásky. Vysvědčení ve škole, rozloučení se spolužáky, s paní učitelkou a hurá vstříc letním zážitkům.... ale letos bude to loučení trošku jiné. 
Dnes ráno vezu autem do školy Honzíka a dort. Přece s tím dortem nemůže jet autobusem. Jako správná potrhlá a milující matka mám slzy v očích, hlavu plnou myšlenek a vzpomínek, které ještě víc ty slzy přiživují. Ten dort může taky za všechny ty slzy a myšlenky a pocity a kdo mě zná a kdo umí číst mezi řádky, ví o čem to všechno je.
"Mami, ty pastelky z toho odpadávají, mami, jeď prosím tě ty zatáčky pomaleji, ten dort mi tu jezdí ze strany na stranu, mami, tady je takovej houpák, nejeď tak rychle.......Cože? Jo, dobře, Honzi, jo, to je dobrý, já je tam přilepím, mám v sáčku trochu té polevy přilepovací, hm, aha, tak to vyrovnávej...."

Podl…

Savoiardi z Rudky

Která z nás hospodyněk nemá doma recept na tiramisu, co naplní mísu poctivě až po okraj pomazánkovým máslem? I přesto, že dětské kulaté piškoty vyměníme za ty podlouhlé cukrářské, do pravého tiramisu to bude mít stále hodně daleko. 
Ale jak vůbec chutná pravé italské tiramisu? Myslím, že i v Itálii se bude recept lišit kraj od kraje, město od města, vesnička od vesničky, kuchařka od kuchařky a každý bude tvrdit, že to jejich tiramisu je zaručeně to pravé a žádné jiné.

Základem vždy budou kvalitní ingredience, a to mascarpone, podlouhlé cukrářské piškoty, dobrá káva a čerstvá vejce. Nedalo mi to a poohlédla jsem se po nějakých receptech. Prolistovala pár svých kuchařských knih, projela internet a v sítu mi uvízly asi čtyři recepty, lišily se jen maličkostmi. Nakonec šlo jen o to, rozhodnout se, zda do krému přidám sníh z bílků nebo smetanu na šlehání či nikoli.


Právě kelímek mascarpone ležící v obchodě vedle tvarohů a lučiny byl ten první impuls celého mého nápadu pustit se do výroby toho…

Na plný pecky

Tak jsem ji upekla. Legendární bublaninu, letní hit našich babiček. U nás doma se nepekla, většinou skončily třešně na kynutém táči s drobenkou. Já měla ale stále pocit a nutkání, že třešně a bublanina patří k sobě a jednou ji prostě musím vyzkoušet. Ovšem kde se vůbec název bublanina vzal? A proč zrovna bublanina? Odpověď je tu, přímo z wikipedie:
Bublanina je sladký druh pečiva. Jedná se o třenou buchtu, ve které jsou umístěny třešně, višně, broskve či jiný druh ovoce. Připravuje se tak, že se do pekáče nalije těsto, načež se tam následně vsadí zmiňované ovoce a vloží se do trouby k pečení. Těsto v troubě "probublá" napovrch.



Zasedla jsem večer k počítači, abych vyguglovala na tu bublaninu nějaký slušný recept. Pro jistotu jsem četla i příspěvky a komentáře, abych nešlápla vedle, fotky taky ledacos napoví. A tady je, univerzální recept na bublaninu, do které můžeme dávat jakékoli ovoce.

Třešně po americku

Co by to bylo za narozeninovu oslavu bez pořádného dortu. Upéct dort si netroufám, naštěstí mám kamarádku, která tohle zvládá dokonale. Ale aby hosté nemuseli u nás sedět jen o dortu, mám vždycky ještě něco sladkého v záloze.  Letos jsou stromy obsypané třešněmi, bylo by hřích toho nevyužít. Opět z nějakého časopisu jsem měla schovaný výstřižek s receptem - nejlepší třešňový koláč, americká klasika, křehké máslové těsto, šťavnatá třešňová náplň a není na něm nic složitého, psalo se v prvních řádcích receptu. Že by to byl onen slavný americký pie (páj)? Tak tohle mě láká. 


Přístroj ani nástroj na vypeckovávání třešní nevlastním, kupodivu to nedalo ani tolik práce, jak se na první pohled zdálo. A protože potvůrky trošku barví, určitě si na ně vemte rukavice, takový ty chirurgický lékařský, je to přece jen operace to vypeckovávání. 


Třešňový koláč .................
těsto: 400 g hladké mouky 200 g másla půl lžičky soli 50 ml studené vody
náplň: 4 hrnky nevypeckovaných třešní půl až 3/4 hrnku cukru kr…

Dejte návštěvě do rtu....s jahodama

Možná jsem svůj blog měla nazvat Pečeme pro návštěvy. Naše děti sladkému moc nedají, můj muž skoro vůbec a abych si já pekla sama pro sebe koláče a buchty, jakpak bych potom vypadala. Chtěla jsem taky psát o našem cestování. Jenže když se výletuje, není čas otevírat počítač a když už se vrátíte domů, pohltí vás každodenní neviditelné činnosti kolem chodu domácnosti, takže po nocích píšete recepty, protože je to rychlejší. Chtěla jsem psát o módě. Mám v hlavě spoustu nápadů, šaty, sukně, halenky, ale nemám švadlenu, která by přesně moje představy zhmotnila a sama šít neumím. Pohrávala jsem si s myšlenkou absolvovat nějaký kurz šití. Jenže šití je dle mého muže obor technický a nejsem si jistá, zda i takový antitechnický typ jako já, by tohle zvládl. Když už si nechám šaty ušít, není zase, kdo by mě v nich vyfotil. Sumasumárum, kruh se uzavírá a jsme opět na začátku mé úvahy o pečení pro návštěvy. Takže chtě nechtě si musím přiznat, že můj život se opravdu točí hlavně kolem jídla. 



Tak p…