Přeskočit na hlavní obsah

Mazanec na první dobrou

Upéct vskutku dobrý mazanec je docela mazec. Rozhodla jsem se, že letos na Velikonoce zkusím svůj vlastní, doma upečený, a tak jsem pro jistotu začala už týden předem trénovat. Mám za sebou dva neúspěšné pokusy, třetí pokus si myslím, že vyšel na výbornou. Když se vychytají všechny nedostatky a nedokonalosti, jde to pak samo a zjistíte, že upéct  mazanec není nijak složité. 



První pokus ztroskotal na receptu. Měla jsem ho od kamarádky, měla jsem ho několik let schovaný v mém receptovém sešitu, teď přišla jeho chvíle. Těsto bylo krásně nakynuté, bochánek pěkně kulatý, před pečením ještě naříznout nahoře nožem křížek. Přece na mazanci musí být křížek. Tohle se mu ale stalo osudným. Místo krásného buclatého bochánku jsem z trouby vytáhla jakousi rozjetou placku a chuťově bohužel nebyl taky nic moc. Ještě že ty naše ovce milují pečivo. 

Pro druhý pokus bylo potřeba najít nový lepší recept. Mohla bych použít recept na vánočku, napadlo mě. Zalistovala jsem ještě v pár kuchřkách, co mám doma, projela pár mých oblíbených blogů a řekla si "Ráno moudřejší večera". 
Přestože blog pana Cuketky nepatří zrovna k mým favoritům, jeho videonávod na mazanec, co mi vyskočil ráno na fejsbuku, jsem si ze zvědavosti pustila, hlavně mě zajímal jeho recept. 
Další pokus bude tedy podle Cuketky. Tentokrát si vedl mazanec o poznání lépe, sice byl na můj vkus hodně sladký, ale to se dá lehce spravit, prostě příště méně cukru. A co je důležité - už žádný křížek do mazance. Mazanec musí mít přece nahoře křížek, nechtěla jsem se vzdát. Tak jsem ho opět udělala, už ne tak hluboký, ale byl tam a mazanec se při pečení zase kapánek rozjel. 

Umanula jsem si, že ten mazanec letos prostě bude, přes to nejede vlak. Ve středu hned ráno, jak děti odešly do školy, jsem zadělala těsto, třetí mazancový pokus byl zahájen. Méně cukru, o jeden žloutek míň, to by bylo, aby nebylo. V kameninové míse po prababičce bude těstíčku dobře, podle pana Cuketky z něho po hodině prohnětu bochánek a přendám ho na plech a tam bude tou mísou zakrytý a bude pod ní dál kynout.


Mazanec
............

350 g hladké mouky
50 g cukru krupice (původní recept 70g)
1 vanilkový cukr
špetka soli
85 g rozpuštěného másla
150 ml mléka
20 g čerstvého droždí
2 žloutky (původně mají být 3)
citronová kůra 
rozinky, plátky mandlí 

Ve vlažném mléce rozmíchejte lžičku cukru, rozdrobte kvasnice a nechte vzejít kvásek.
Do mísy prosejte mouku, přidejte cukr, vanilkový cukr, strouhanou citronovou kůru, sůl, rozinky, přilijte rozpuštěné vychladlé máslo, žloutky a kvásek. Rozinky, mandle a citronovou kůru nevážím, dávám podle oka. Větší vařečkou nebo v robotu vymíchejte hladké těsto, nemělo by se lepit na stěny mísy. Zakryjte utěrkou a nechte 60 minut kynout na teplém místě.


Vykynuté těsto vyklopte na pracovní desku nebo vál a uhnětejte rukama bochánek, který dejte rovnou na plech na pečicí papír, zakryjte mísou a nechte dalších 90 minut kynout. Mazanec by měl po této době hezky zvětšit svůj objem, ponecháte-li mu ještě nějaký čas navíc, jenom mu tím prospějete.


Troubu předehřejte na 160 °C. Než mazanec vložíte do trouby celý ho po povrchu potřete rozšlehaným vajíčkem a posypte plátky mandlí. Pečte pozvolna asi 45 minut. Jestli je upečený uvnitř, zjistíte vpichem špejle. Jestli potřebuje ještě dopéct a nahoře je už zlatohnědý, zakryjte ho alobalem a dopečte.


Do třetice všeho dobrého, vysněný mazanec je na světě. S máslem, marmeládou, medem nebo jen tak samotný, s kávou či kakaem, tomuhle velikonočnímu pečivu nelze prostě odolat.


Krásné Velikonoční svátky.
                                                                    Iva Růžičková  

Komentáře