Přeskočit na hlavní obsah

V Budapešti nejsou langoše jako od maminky

"Nemohla bys, prosím, někdy k večeři udělat langoše?" zeptal se s vážným výrazem ve tváři můj muž. "Moje maminka je dělávala docela často, vždycky jich nasmažila plnou mísu", zněla jeho další věta. Věta, při které vám uvnitř v hlavě začne blikat nějaký neviditelný maják, mozek se začne bouřit, a i přesto, že máte tu nejlepší tchýni, kterou jste si mohla přát, chce se vám vykřiknout: "Tak si běž k mamince"! 
Místo toho se slyším říkat "Ale ano, jistě, že bych mohla". A připojím ten nejsladší úsměv na světě. "Nikdy jsem je ale nedělala," prohodím spíš jen tak pro sebe.
"Na tom přece nic nebude. Uděláš těsto jako na pizzu a pak jen usmažíš placky," nenechal se odbít. "K tomu česnek, kečup a strouhaný sýr", zadumaně pokračuje můj muž. 
Tak dobře, přemluvil mě, je to výzva. Pro jistotu, ale zabrousím někam pro vyzkoušený recept. Třeba moje sestra jeden recept má.



Recept na langoše
........................

hladká mouka, droždí, mléko, cukr, sůl

Do mísy nasypeme mouku, uděláme do ní důlek, rozdrobíme droždí, zasypeme cukrem, zalijeme vlažným mlékem a necháme vzejít kvásek. Přilijeme ještě mléko, osolíme, vařečkou uhněteme těsto, které se nelepí, přikryjeme utěrkou a necháme vykynout. 

Lžící namočenou v mouce vykrajujeme bochánky, poklademe na pomoučený vál a necháme ještě chvíli vykynout. Pak bochánky vytáhneme rukama do placek a smažíme v horkém oleji po obou stranách. 

Podáváme ještě horké potřené česnekem, kečupem a sypeme strouhaným sýrem. 
Já dělám takovou česnekovou kašičku - v mističce umíchám prolisovaný česnek, sůl a trošku vody.


Během chvilky všechny langoše zmizely. Jestli byly jako od maminky, nevím. Co vím jistě, ještě se mám co učit a zlepšovat, aby se ty moje mohly rovnat pravým maďarským langošům.

Začátkem srpna jsme se s mužem vypravili na pár dní do Budapešti. Kromě jiných tradičních maďarských jídel jsme ochutnali i langoše. V tržnici na ulici Fény Utcai Piac v prvním patře je malé bistro Lángos Land. Dva mladíci vám ochotně usmaží čerstvé langoše přímo před vašima očima a ještě vám poradí, co si na ně máte nebo nemáte dát. Nebojte se, že jim nebudete rozumět, oba dva umí dobře anglicky. Dali jsme si základní variantu, potřené zakysanou smetanou, se sýrem a česnekem, já ovšem bez česneku. Za 450 forintů, což je v přepočtu asi 45 korun českých, jsme dostali velké kolo silné na dva prsty s horou strouhaného sýra. A ne ledajakého, žádný třicetiprocentní eidam, ale pěkně tučný, na silné nudličky nastrouhaný. Měli jsme co dělat, abychom ty obrovské placky zvládli sníst. 


Pokud byste chtěli ochutnat více bláznivější variantu, určitě zavítejte do centrální městské tržnice Vásárcsarnok, na ulici Vámház körút. V prvním patře je celá ulice bister a kiosků nabízející rychlé občerstvení. Žádný fast food typu hranolky, burgery, hamburgery a cheesburgery, ale maďarská tradiční jídla a speciality.
Hemží se to tu turisty z celého světa a na to maďarští prodavači spoléhají. Nemáte odvahu se vybavovat, hlavně proto, že nemluvíte a ani nerozumíte maďarsky a taky proto, že na záda vám doslova funí několik dalších hladových turistů. Nebo zvědavých turistů? 
Cena jednoho langoše se pak může klidně vyšplhat i ke třem tisícům forintů. To si pak nesete nálož všeho možného i nemožného. Základem je zakysaná smetana a dvacet deka červené cibule nakrájené na kolečka. A pak teprve začne ta pravá rošáda. Paprikový salám, plátky šunky nebo uzené šunky, kolečka klobásy, česnek, rajčata, papriky, zelí, strouhaný sýr, opečené kuřecí maso, na co ukážete, to vám tam prodavač ochotně naservíruje. Je libo hořčici, kečup, majonézu? Žádný problém, proti gustu žádný dišputát. Kolem to hučí jako v úle a pokud nezavoláte stop, budete mít na langoši takovou divočinu až vám z toho budou oči přecházet a žaludek bude volat o pomoc.
Nebo byste raději sladkou variantu? I to tu není problém. Skořicový cukr, nutela, nutela s banánem, nutela s jahodami, s džemem, nakrájený ananas nebo si přejete posypat mandlovými lupínky? A v neposlední řadě langoš je poctivě pocukrovaný.
Tak na tuhle divočinu jsme odvahu opravdu neměli, za to zážitek je to nepopsatelný.



A co říci závěrem? Snad jen pěkně po maďarsky " Jó étvágyat "!
(dobrou chuť) 
                                                                                             Iva Růžičková

Komentáře