Přeskočit na hlavní obsah

Není blok jako blog

Proč bych nemohla mít svůj blog, když můj muž má bloky dva?

Jeden blok má sváteční. Bojí se do něj psát či kreslit, protože je to prý tak nádherný papír, že ho nechce ničit. Má k němu i pisátka, originál uměleckou kazetu od koh-i-nooru a ani ty ho nezlákaly, aby se umělecky projevil. Dva roky už mu tahle sada leží na pracovním stole. Byl to vánoční dárek.




























Druhý blok mu přinesl taky Ježíšek. Tenhle blok má sloužit na zapisování jeho nápadů a vynálezů.

Ty nejlepší nápady a vynálezy mého muže nejvíce napadají, když je nemocný, když leží v posteli a nejlépe když má vysokou horečku. V bloku má zatím jen první nápad, protože letos byl můj muž jen jednou nemocný. Moje aplikovaná prevence asi funguje a patentový úřad bohužel zatím čeká na jeho nejlepší objevy. Ale pssst asi bude celá naše rodina recyklovat a vyrábět ruční papír.

Pokud byste chtěli vlastnit taky takovýto blok, v obchůdku Duhová kočka paní Lucie Ernestové je jich na výběr spousta.
































A kde se vzala myšlenka mít blog?

Začalo to takhle. 
Na první dovolené mateřské, letos tomu bude už 12 let, jsem malovala slupovací obrázky na sklo. Měli jsme v koupelně mořské koníky, všelijaké ryby i parníky a loďky. Včelka Mája v pokojíčku, základní řada zvířátek. Přišlo mi to strašně úžasné, měla jsem pocit, že neexistuje knížka, kde by byly „normální“ jednoduché obrázky zvířátek. Dneska s odstupem času mi to přijde jako strašná blbost, jako ztráta času. Dneska bych už zvířátka do bloku nekreslila. 
Začala jsem háčkovat kloboučky a čepice. Děkuji babičko, že jsi mě naučila v dětství základy háčkování.

Druhá mateřská a já začala dělat obrázky ubrouskovou technikou. Obrázky tehdy u nás doma visely všude. Dětské motivy v pokojíčku, v kuchyni bylinky, moře s majákem či levandule na chodbě a v ložnici.  Propadla jsem také kouzlu pletení z pedigu - košíčky, misky, ošatky, mé tvoření nebralo konce. V háčkování čepiček jsem pokračovala, jen odstíny bavlny přešly z růžové na odstíny modré.

Konec dovolené, hurá do práce. 

A život nabral jiné obrátky. Andělské karty přece nelžou. Všechno vzhůru nohama, stěhování, nový dům, nové zařizování, nový muž a nová třetí mateřská dovolená..... a tvoření? 
Začala jsem malovat dětem na trička obrázky, už mám dost těch nesmyslných anglických nápisů, těch potřeštěných obrázků a bláznivin. 
Miminko se narodilo a na tvoření jaksi nezbyl čas. Než se všechno ustálilo a zaběhlo, utekl rok a já místo tvoření začínám psát blog. Možná proto, že doba si žádá nové moderní formy komunikace, možná proto, že mám potřebu sdělit ostatním nějaké životní rozumy a možná proto, abych se z toho všeho tady doma nezbláznila.

Tak vítejte u nás.

                                         Iva Růžičková


Komentáře

  1. Tvoja knižka je chutná rovnako, ako recepty v nej. Dnes sme s Natálkou piekli podľa tvojej knižky bublaninu a bola výborná. Aj Natálka, ktorej je 8 rokov, vie variť podľa nej. Fotky v knihe sú tak lákavé, že kniha vábi, aby sme podľa nej varili. Nemám čo vytknúť, kniha je super, a to nepíšem len preto, aby som ti polichotila. Gratulujem.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat