Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2017

Sádlové kuličky podle prababičky

Tohle cukrovíčko znám z dětství, doma jsme je také dělávali a připomněla mi je naše Amálka, když jsme byli nedávno na nějaké narozeninové oslavě. Přišla za mnou, jestli nevím, co to je, že jí to chutná. "To jsou sádlové kuličky," říkám jí.
"Sádlové? dlouhá pomlka Jako že ze sádla?" vykulila oči. "Hm, ale jsou moc dobré" a dala si do pusy další kousek.
Na vánoce je upeču, nesmím na to zapomenout, pomyslela jsem si. Recept bude v babiččině starém sešitku. Sešit receptů je nakonec po prababičce. Moje maminka ho opatruje jako poklad, jednou jí o ten sešitek řeknu.


Rychlý šnek

Tihle šneci voní jako trdelník, když je pečete. Chutnají sladce vánočně, když je jíte a recept na ně mi přistál v e-mailu. Jednou za čas nakupuji koření od Antonína a oni mi za to na oplátku posílají do e-mailu recepty. 
A protože si užívám advent, svařené víno a dárky od Ježíška čekají už jen na svoje zabalení, můžu se pustit do pečení nejen vánočního cukroví, ale i něčeho dobrého sladkého jen tak na chuť, ke kafíčku nebo čaji. 
Jde to snadno, tihle švédští šneci z kynutého těsta se skořicovou náplní jsou docela rychlí a v jejich domovině jim říkají Kanelbullar. 





Tohle se nesplete

Moje první, úplně první vlastoručně uhnětená, upletená a upečená vánočka v životě. Myslím, že se docela povedla. Ještě je potřeba vypilovat to pletení, ale na poprvé jsem spokojená. Snědla se celá, což je důležité. Ani jsem ji nestihla vyfotit, když byla ještě vcelku.



A recept? Ten mám od Báry, mojí spolužačky ze střední. Jednou za čas chodíme takhle s kamarádkama - spolužačkama na kafíčko. Bára je milá štíhlá vysoká blondýnka, má svůj osobitý styl a humor, má dvě malé holčičky, s manželem bydlí v domečku za Brnem a nikdy by mě nenapadlo, že tahle "Brňanda ze střední" bude péct vánočku. Recept mi poslala přes messenger se slovy: "Snad to půjde přečíst."  Tak na tuhle Báru jsem si vzpomněla, když jsme se vrátili s manželem ve dvě v noci z vánoční Prahy.   Zítra, vlastně už dnes, je neděle! Obchod tady u nás bude zavřený, cestovat nikam nehodláme, na pondělí potřebujeme snídani a děti potřebují svačinu do školy, na zadělávání chleba bylo pozdě a ani síla už nebyla. Ješt…

Tajemná štola

Za okny chumelí, za pár dní bude první neděle adventní, přemítám v hlavě, co bych měla, mám, musím nebo spíš chci stihnout udělat a připravit. Vypadá to, že adventní věnec na vrata budu tvořit zase na poslední chvíli. Pro stromečky do truhlíků na okna bychom měli zajet v pátek, když v sobotu chceme courat po vánoční Praze. Světýlka na ně jsou snad tam, kam jsem je loni uložila. A co výzdoba doma, když má mrňous právě období zkoumání a přemísťování věcí? V neděli ráno už musí děti objevit nad schodištěm adventní kalendář - malé látkové pytlíčky s překvapením uvnitř, které jim každoročně připínám očíslovaným kramlíkem na prádelní šňůru. Nejlepší bude, když si k tomu přemýšlení sednu, uvařím si třeba zázvorový čaj a ukrojím kousek vánoční štoly, kterou jsem před chvílí vytáhla z trouby. Možná mi pak všechny ty milé předvánoční povinnosti nebudou připadat tak šíleně strašidelné. 


Rohlíčky jak podkovičky

Svatomartinské rohlíčky mají tvarem připomínat podkovu koně, na kterém svatý Martin přijel a přivel první sníh. Naši předkové měli vypozorováno, že v tomto období přichází zima a jedna z pranostik říká: Na svatého Martina, bude dobrá peřina. Dobrá bude i dozlatova upečená husa, svatomartinské rohlíčky a také víno. To vše je spojeno s tradicí oslav sv.Martina. Na husičku jsme chodívali do hospůdky na Šmelcovně a rohlíčky pečeme s dětmi doma. Vždycky se u toho hodně nasmějeme. Největší legrace a zároveň nejtěžší úkol je rohlíček vůbec zamotat.



Receptů na svatomartinské rohlíčky je hned několik včetně těsta kynutého. Ten náš recept mám od kamarádky. Ještě když se naše holčičky, dnes již velké slečinky, vozily v kočárku, volala jsem jí, kdy zajdeme na nějaké to kafíčko a ona na mě vyhrkla, jak je zaneprázdněná, jak to a tamto musí zařídit a vyřídit, jak neví, kde jí hlava stojí a ještě ke všemu musí jít do školky péct s ostatními maminkami jakési svatomartinské rohlíky na dětskou besídku. …

Mrkev a vepřové

Sklízeli jste na zahrádce mrkev? Než ji všechnu zpracujete a uskladníte, upečte si třeba mrkvový dort nebo mrkvové šátečky a nebo co říkáte kombinaci krve s vepřovým masem? Že to není zrovna vaše oblíbené jídlo? Ať vám již z jakéhokoliv důvodu nechutná, věřte, že po vyzkoušení tohoto receptu budete vepřové v mrkvi milovat. Vím, o čem mluvím. I já měla v hlavě zakódováno, mrkev dušená s masem, v žádném případě!




Vzpomínky mě zanesou na základku do sedmé třídy na lyžařský kurz. Dodnes si pamatuji na ty silné a dlouhé plátky, co plátky, ba přímo pláty mrkví, které byly úplně bez chuti, nudně se povalovaly na talíři a velmi přesvědčivě vás odrazovaly od posledního kousku odvahy, co ve vás byla, k jejich ochutnání. Maso byste v té oranžové hromadě marně hledali. Od té doby jsem se tomuto typu jídla vyhýbala obrovským obloukem. 

Nedávnou jsem ale objevila recept a už při jeho čtení jsem tušila, že tohle bude jiná písnička. Sama jsem s napětím a zároveň zvědavostí očekávala, jaký bude konečný v…

Mrkvánky

Každou středu odpoledne chodí naše děti, někdy i jejich kamarádi a děti naší sestřenice k babičce do tvořivé dílničky. Vyrábí, malují, modelují, stříhají, lepí, někdy babičku pěkně zlobí, jakoby z hadích ocásků ty děti byly. Stejně ale nejlepší na celých výtvarných dílničkách je prý svačina. Jakmile je práce hotová  a vše je uklizeno, babička prostře na stůl čistý ubrus, uvaří dětem čaj a svačinka začíná. Zrovna jsem tento týden sklízela na zahradě mrkev a že jí bylo docela hodně, napadlo mě, upéct na středeční dílničky šátečky z mrkvového těsta. 



 Mrkvové šátečky ..................................... 180g jemně nastrouhané mrkve 150g másla 300 - 320g hladké mouky 2 lžíce bílého jogurtu nastrouhaná citronová kůra 1 vejce na potření marmeláda, povidlí Z uvedených surovin vytvořte hladké těsto, bude trošku lepivé, ale to ničemu nevadí. Nechcete-li si zalepit ruce, využijte elektrického robota, práci zvládne hravě za vás. Množství mouky závisí na tom, kolik mrkev pustí šťávy. Začněte se 300g mouky…

Koření nejen do polévky

Libeček se na zahradě krásně rozrostl a nejen že se rozkošatěl do šířky, ale některé výhony dosahovaly výšky skoro až jeden metr. Měla jsem z něho obrovskou radost a přemýšlela, jak jinak si uchovat jeho aroma na zimu než jenom obyčejně nastrkat libečkové listy v pytlíku do mrazáku, jak jsem to dělala doteď. Zkusila jsem prozkoumat internet a jako nejúžasnější věc se jevilo polévkové koření. Skoro všechny jeho ingredience rostou na naší zahradě. Proč kupovat průmyslově vyráběná dochucovadla, co se tváří děsně zdravě a etiketa na obale tvrdí, že obsahují jen ty nejlepší přírodní složky se samé nejčistší přírody. Vždyť si takové koření můžu vyrobit sama z vlastních surovin a navíc přesně vím co a kolik do něho dávám. Jediné co koupím bude lahůdkové droždí a sušená cibule. Neumím si představit, že by se celým naším malým domečkem linula cibulová vůně. 
Sušička jela na plné obrátky. Plátky mrkve, petržele, celeru, kolečka pórku, to vše se měnilo v suché zkroucené hoblinky. Nať petržele, li…

Není v tom háček

Aby nás podzimní plískanice, mlhy, vítr a zima nezastihli nepřipravené a aby nefoukalo dětem na uši, bylo potřeba probudit čepice z letního spánku. Po dětské módní přehlídce bylo zjištěno, že některé modely jsou vyšlé z módy a některé již nenositelné, zkrátka jsou jim malé. A protože nemám čas lítat po obchodech a vlastně se mi po pravdě někdy ani ty čepice v obchodech nelíbí, pustila jsem se do výroby čepice sama. Stačilo vzít do ruky háček, bavlněnou přízi a za dva večery bylo hotovo.

Polévka musí být horká

Čekala jsem v řeznictví než mi paní prodavačka pomele maso a oči mi sklouzly na uzená žebírka a kosti. Hned mě napadla uzená polévka, tu jsme už dlouho neměli. Z přemýšlení mě vytrhl hlas prodavačky: "Dáte si ještě něco?" 
"Koukám na ta uzená žebírka a maso....." 
"To si vemte radši tady tu kost s masem, uvaříte je, nakrájíte na plátky, s bramborovou kaší to je moc dobrý. My to máme doma tak rádi."
No, to mi nemusí vůbec říkat, hned jsem byla myšlenkami v dětství, kdy můj dědeček udíval maso a to jeho voňavé, čerstvé, ještě teplé uzené, právě vytažené z udírny, tomu se nic nevyrovnalo, šrutku jsme snědli na posezení. A s bramborovou kaší a opečenou cibulkou, to byl oběd, jedna báseň.  Přinesla jsem ten kus masa domů a už v řeznictví mi bylo jasné, že takový oběd z dětství z něho nevykouzlím, byť bych byla sebelepší kouzelnice. Moderní technologie při zpracování masa, zákazníci, kteří sledují spíše cenu než kvalitu, no co si budeme povídat. Maso už je doma, t…

Slepený toust

Chystáte dětem svačiny do školy? Máte pocit, že je to pořád stále to samé dokola? Možná při čtení našeho příběhu zavzpomínáte, jak jste vy sami ještě nedávno nebo už hodně dávno chystali svačiny svým dětem.
Někdy je to situace opravdu zapeklitá, zvlášťě když máte školáky tři. Řeklo by se obyčejná svačina - šunka, máslo, pečivo. Jenže pozor! Jeden jí šunku pouze s chlebem namazaným máslem, druhý může chleba i rohlík a třetí nejí chleba vůbec. Rohlík s  máslem, ale kolečka šunky zabalit zvlášť. Ještě to tak, aby snad rohlík tou šunkou načichl. Nejraději by s nutelou, jenže téhle kombinaci zase nefandím já. Chce to mít stále hlavu otevřenou, mysl bystrou. Dojde-li náhodou k záměně svačin, samozřejmě nedopatřením, odpoledne se netknutá vrátí domů jako bumerang.


Naštěstí existuje svačina, která dokáže splnit kritéria všech našich dětí, a tím jsou zapečené tousty. Kupte ale v pondělí po prodlouženém víkendu v malém vesničkovém obchůdku šunku. Stáli jsme s Honzíkem u pultu a koukali na oschlé …

Jablíčka v kleci

Přivezla jsem od rodičů košík jablek. Než je děti všechny sní, chtělo by některá jablíčka pozvat na rande se štrůdlem nebo s mřížkovým koláčem. V podstatě je úplně jedno jakou buchtu upeču. Pokud nepřijde návštěva k nám nebo já nevezmu buchtu a vypravím se s ní k někomu na návštěvu, budu ji muset sníst sama. Možná mě zachrání Klárka, která si ji dá ke snídani a vezme si dva kousky na svačinu do školy. Něco málo ještě ochutná Matyášek a pak už je to celé v mé režii. Jinak to nevidím než že babička a dědeček budou mít k nedělní odpolední kávě jablkový mřížkový koláč. 

Sladká vůně jablíček a skořice linoucí se z trouby mě rázem přenesla do dětství. Do bezstarostné doby, kdy neřešíte, jestli sníte jeden nebo dva kousky štrůdlu, ale jestli babička přečte jednu nebo dvě pohádky. Babička totiž pekla jedině kynutý štrůdl. Takové nadýchané bacóch, tomu říkala. Ještě vlažný nám ho vždycky nakrájela, sesedly jsme si všechny tři, moje sestra, babička a já, na gauč a ona nám z leporela četla pohádk…

Coleslaw z Ivančic

Sklizeň šťavnatých křupavých hlávek zelí právě vrcholí. Ne však každá hlávka zelí musí bezpodmínečně skončit nakrouhaná se solí a kmínem ve škopíku. Smícháme-li zelí, mrkev a cibuli, získáme čerstvý a osvěžující salát plný vitamínů, všem jistě známý pod názvem Coleslaw.


Vyčetla jsem, že původ salátu Coleslaw sahá až do Holandska, kde Koolsla znamená zelný salát. Nejvíc se ale salát proslavil díky americkým fastfoodovým restauracím.  V Holandsku jsem nebyla, tak nevím nakolik je informace pravdivá, v KFC jsem kromě kousku smaženého kuřete nic jiného nejedla, na nápad připravit si Coleslaw doma mě přivedla moje kamarádka. Zprvu jsem jí volala pokaždé, když jsem chtěla salát dělat, abych si ověřila správnost všech ingrediencí. Časem jsem jej zařadila do našeho jídelníčku, recept si zapamatovala a rada po telefonu ohledně salátu nebyla třeba. Pojďte vyzkoušet Coleslaw podle Irči z Ivančic i vy, je opravdu výtečný.

salát Coleslaw
....................
menší hlávka bílého zelí, mrkev, cibule majo…

Čelvená polifta

Dejte si letní slunce na talíř, bude to chuť přímo rajská. Nic se nevyrovná červeným rajčátkům ze zahrádky, jsou plná chuti, vitamínů, betakarotenu, lykopenů, jsou šťavnatá, voňavá ba přímo božská. Co jsou proti nim lednové či únorové chudinky, vyrostlé na regulované výživě ve skleníku, co se stydlivě krčí v regálech supermarketů. Ty tam raději nechte ležet. Není nad to utrhnout si rajče přímo z keříku, rajče vyhřáté od sluníčka a zakousnout se do něj. Naše děti by vám o tom mohly povídat.



Není tedy divu, že milují i rajčatovou polévku. Hlavně Honzík. Jen co se naučil mluvit, chtěl pořád dokola tu "čelvenou poliftu". Snědl plný talíř k obědu, snědl plný talíř k večeři a to mu zůstalo dodnes. Svým nadšením strhl i holky, a tak si na rajčatové polévce pochutnává i Amálka, která si jinak rajčat ani nevšimne.
Dříve jsem vařívala tuto polévku pouze z kupovaného protlaku. Časem jsem začala přidávat rajčata čerstvá a nakonec se poměr protlaku z konzervy a rajčat zmenšoval až čerstvá …