Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2017

Sádlové kuličky podle prababičky

Tohle cukrovíčko znám z dětství, doma jsme je také dělávali a připomněla mi je naše Amálka, když jsme byli nedávno na nějaké narozeninové oslavě. Přišla za mnou, jestli nevím, co to je, že jí to chutná. "To jsou sádlové kuličky," říkám jí.
"Sádlové? dlouhá pomlka Jako že ze sádla?" vykulila oči. "Hm, ale jsou moc dobré" a dala si do pusy další kousek.
Na vánoce je upeču, nesmím na to zapomenout, pomyslela jsem si. Recept bude v babiččině starém sešitku. Sešit receptů je nakonec po prababičce. Moje maminka ho opatruje jako poklad, jednou jí o ten sešitek řeknu.


Rychlý šnek

Tihle šneci voní jako trdelník, když je pečete. Chutnají sladce vánočně, když je jíte a recept na ně mi přistál v e-mailu. Jednou za čas nakupuji koření od Antonína a oni mi za to na oplátku posílají do e-mailu recepty. 
A protože si užívám advent, svařené víno a dárky od Ježíška čekají už jen na svoje zabalení, můžu se pustit do pečení nejen vánočního cukroví, ale i něčeho dobrého sladkého jen tak na chuť, ke kafíčku nebo čaji. 
Jde to snadno, tihle švédští šneci z kynutého těsta se skořicovou náplní jsou docela rychlí a v jejich domovině jim říkají Kanelbullar. 





Tohle se nesplete

Moje první úplně první vlastoručně uhnětená, upletená a upečená vánočka v životě. Myslím, že se docela povedla. Ještě je potřeba vypilovat to pletení, ale na poprvé jsem spokojená. Snědla se celá, což je důležité. Ani jsem ji nestihla vyfotit, když byla ještě vcelku.

Tajemná štola

Za okny chumelí, za pár dní bude první neděle adventní, přemítám v hlavě, co bych měla, mám, musím nebo spíš chci stihnout udělat a připravit. Vypadá to, že adventní věnec na vrata budu tvořit zase na poslední chvíli. Pro stromečky do truhlíků na okna bychom měli zajet v pátek, když v sobotu chceme courat po vánoční Praze. Světýlka na ně jsou snad tam, kam jsem je loni uložila. A co výzdoba doma, když má mrňous právě období zkoumání a přemísťování věcí? V neděli ráno už musí děti objevit nad schodištěm adventní kalendář - malé látkové pytlíčky s překvapením uvnitř, které jim každoročně připínám očíslovaným kramlíkem na prádelní šňůru. Nejlepší bude, když si k tomu přemýšlení sednu, uvařím si třeba zázvorový čaj a ukrojím kousek vánoční štoly, kterou jsem před chvílí vytáhla z trouby. Možná mi pak všechny ty milé předvánoční povinnosti nebudou připadat tak šíleně strašidelné. 


Rohlíčky jak podkovičky

Svatomartinské rohlíčky mají tvarem připomínat podkovu koně, na kterém svatý Martin přijel a přivel první sníh. Naši předkové měli vypozorováno, že v tomto období přichází zima a jedna z pranostik říká: Na svatého Martina, bude dobrá peřina. Dobrá bude i dozlatova upečená husa, svatomartinské rohlíčky a také víno. To vše je spojeno s tradicí oslav sv.Martina. Na husičku jsme chodívali do hospůdky na Šmelcovně a rohlíčky pečeme s dětmi doma. Vždycky se u toho hodně nasmějeme. Největší legrace a zároveň nejtěžší úkol je rohlíček vůbec zamotat.



Receptů na svatomartinské rohlíčky je hned několik včetně těsta kynutého. Ten náš recept mám od kamarádky. Ještě když se naše holčičky, dnes již velké slečinky, vozily v kočárku, volala jsem jí, kdy zajdeme na nějaké to kafíčko a ona na mě vyhrkla, jak je zaneprázdněná, jak to a tamto musí zařídit a vyřídit, jak neví, kde jí hlava stojí a ještě ke všemu musí jít do školky péct s ostatními maminkami jakési svatomartinské rohlíky na dětskou besídku. …

Mrkev a vepřové

Sklízeli jste na zahrádce mrkev? Než ji všechnu zpracujete a uskladníte, upečte si třeba mrkvový dort nebo mrkvové šátečky a nebo co říkáte kombinaci mrkve s vepřovým masem? Že to není zrovna vaše oblíbené jídlo? Ať vám již z jakéhokoliv důvodu nechutná, věřte, že po vyzkoušení tohoto receptu budete vepřové v mrkvi milovat. Vím, o čem mluvím. I já měla v hlavě zakódováno, mrkev dušená s masem, v žádném případě. 




Vzpomínky mě zanesou na základku do sedmé třídy na lyžařský kurz. Dodnes si pamatuji na ty silné a dlouhé plátky, co plátky, ba přímo pláty mrkví, které byly úplně bez chuti, nudně se povalovaly na talíři a velmi přesvědčivě vás odrazovaly od posledního kousku odvahy, co ve vás byla, k jejich ochutnání. Maso byste v té oranžové hromadě marně hledali. Od té doby jsem se tomuto typu jídla vyhýbala obrovským obloukem. 

Nedávnou jsem ale objevila recept a už při jeho čtení jsem tušila, že tohle bude jiná písnička. Sama jsem s napětím a zároveň zvědavostí očekávala, jaký bude konečný…

Mrkvánky

Každou středu odpoledne chodí naše děti, někdy i jejich kamarádi a děti naší sestřenice k babičce do tvořivé dílničky. Vyrábí, malují, modelují, stříhají, lepí, někdy babičku pěkně zlobí, jakoby z hadích ocásků ty děti byly. Stejně ale nejlepší na celých výtvarných dílničkách je prý svačina. Jakmile je práce hotová  a vše je uklizeno, babička prostře na stůl čistý ubrus, uvaří dětem čaj a svačinka začíná. Zrovna jsem tento týden sklízela na zahradě mrkev a že jí bylo docela hodně, napadlo mě, upéct na středeční dílničky šátečky z mrkvového těsta. 



 Mrkvové šátečky ..................................... 180g jemně nastrouhané mrkve 150g másla 300 - 320g hladké mouky 2 lžíce bílého jogurtu nastrouhaná citronová kůra 1 vejce na potření marmeláda, povidlí Z uvedených surovin vytvořte hladké těsto, bude trošku lepivé, ale to ničemu nevadí. Nechcete-li si zalepit ruce, využijte elektrického robota, práci zvládne hravě za vás. Množství mouky závisí na tom, kolik mrkev pustí šťávy. Začněte se 300g mouky…

Koření nejen do polévky

Libeček se mi letos na zahradě pěkně rozrostl, nejen že se rozkošatěl do šířky, ale některé výhony dosahovaly výšky skoro až jeden metr. Jako správná hospodyňka musím myslet i na zimu, kdy nebude libeček čerstvý, a tak si dělám zásoby. Při pohledu na krásné zelené lístky mě napadlo, že by byla škoda jej jenom nastrkat v pytlíku do mrazáku, že ho letos i nasuším. 



Na blogu Kuchařky ze Svatojánu jsem náhodou objevila recept na polévkové koření. To je nápad, skoro všechny ingredience mi rostou na zahradě. Proč kupovat průmyslově vyráběnou vegetu či podravku, když si můžu takové dochucovadlo vyrobit z vlastních domácích surovin? Jediné, co koupím bude lahůdkové droždí a sušená cibule. Neumím si představit, že by se celým naším domečkem linula cibulová vůně.  


Sušička jela na plné obrátky. Plátky mrkve, petržele, celeru, kolečka pórku, to vše se měnilo ve zkroucené suché hoblinky. Nať petržele, celeru, libečku, saturejky, to vše přijde do téhle mojí domácí směsi. 

Bylo nasušeno. Teď nastává t…

Není v tom háček

Aby nás podzimní plískanice, mlhy, vítr a zima nezastihli nepřipravené a aby nefoukalo dětem na uši, bylo potřeba probudit čepice z letního spánku. Po dětské módní přehlídce bylo zjištěno, že některé modely jsou vyšlé z módy a některé již nenositelné, zkrátka jsou jim malé. A protože nemám čas lítat po obchodech a vlastně se mi po pravdě někdy ani ty čepice v obchodech nelíbí, pustila jsem se do výroby čepice sama. Stačilo vzít do ruky háček, bavlněnou přízi a za dva večery bylo hotovo.

Polévka musí být horká

Čekala jsem v řeznictví než mi paní prodavačka pomele maso a oči mi sklouzly na uzená žebírka a kosti. Hned mě napadla uzená polévka, tu jsme už dlouho neměli. Z přemýšlení mě vytrhl hlas prodavačky: "Dáte si ještě něco?" 
"Koukám na ta uzená žebírka a maso....." 
"To si vemte radši tady tu kost s masem, uvaříte je, nakrájíte na plátky, s bramborovou kaší to je moc dobrý. My to máme doma tak rádi."
No, to mi nemusí vůbec říkat, hned jsem byla myšlenkami v dětství, kdy můj dědeček udíval maso a to jeho voňavé, čerstvé, ještě teplé uzené, právě vytažené z udírny, tomu se nic nevyrovnalo, šrutku jsme snědli na posezení. A s bramborovou kaší a opečenou cibulkou, to byl oběd, jedna báseň.  Přinesla jsem ten kus masa domů a už v řeznictví mi bylo jasné, že takový oběd z dětství z něho nevykouzlím, byť bych byla sebelepší kouzelnice. Moderní technologie při zpracování masa, zákazníci, kteří sledují spíše cenu než kvalitu, no co si budeme povídat. Maso už je doma, t…

Slepený toust

Chystáte dětem svačiny do školy? Máte pocit, že je to pořád stále to samé dokola? Možná při čtení našeho příběhu zavzpomínáte, jak jste vy sami ještě nedávno nebo už hodně dávno chystali svačiny svým dětem.
Někdy je to situace opravdu zapeklitá, zvlášťě když máte školáky tři. Řeklo by se obyčejná svačina - šunka, máslo, pečivo. Jenže pozor! Jeden jí šunku pouze s chlebem namazaným máslem, druhý může chleba i rohlík a třetí nejí chleba vůbec. Rohlík s  máslem, ale kolečka šunky zabalit zvlášť. Ještě to tak, aby snad rohlík tou šunkou načichl. Nejraději by s nutelou, jenže téhle kombinaci zase nefandím já. Chce to mít stále hlavu otevřenou, mysl bystrou. Dojde-li náhodou k záměně svačin, samozřejmě nedopatřením, odpoledne se netknutá vrátí domů jako bumerang.


Naštěstí existuje svačina, která dokáže splnit kritéria všech našich dětí, a tím jsou zapečené tousty. Kupte ale v pondělí po prodlouženém víkendu v malém vesničkovém obchůdku šunku. Stáli jsme s Honzíkem u pultu a koukali na oschlé …

Jablíčka v kleci

Přivezla jsem od rodičů košík jablek. Než je děti všechny sní, chtělo by některá jablíčka pozvat na rande se štrůdlem nebo co třeba mřížkový koláč, který peče moje maminka. V podstatě je úplně jedno jakou buchtu upeču. Pokud nepřijde návštěva k nám nebo já nevezmu buchtu a vypravím se s ní k někomu na návštěvu, budu ji muset sníst sama. Možná mě zachrání Klárka, která si ji dá ke snídani a vezme si dva kousky na svačinu do školy. Něco málo ještě ochutná Matyášek a pak už je to celé v mé režii. Jinak to nevidím než že babička a dědeček budou mít k nedělní odpolední kávě jablkový mřížkový koláč. 

Coleslaw z Ivančic

Sklizeň šťavnatých křupavých hlávek zelí právě vrcholí. Ne však každá hlávka zelí musí bezpodmínečně skončit nakrouhaná se solí a kmínem ve škopíku. Smícháme-li zelí, mrkev a cibuli, získáme čerstvý a osvěžující salát plný vitamínů, všem jistě známý pod názvem Coleslaw.


Čelvená polifta

Dejte si letní slunce na talíř, bude to chuť přímo rajská. Nic se nevyrovná červeným rajčátkům ze zahrádky, jsou plná chuti, vitamínů, betakarotenu, lykopenů, jsou šťavnatá, voňavá ba přímo božská. Co jsou proti nim lednové či únorové chudinky, vyrostlé na regulované výživě ve skleníku, co se stydlivě krčí v regálech supermarketů. Ty tam raději nechte ležet. Není nad to utrhnout si rajče přímo z keříku, rajče vyhřáté od sluníčka a zakousnout se do něj. Naše děti by vám o tom mohly povídat.




Polívkárna

Každý máme svoje sny, přání, plány a nápady. Můj muž jich má spoustu, některé již zrealizoval, některé jsou hotové na půl a některé ještě čekají v šuplíku až přijde jejich čas. Jedním takovým šuplíkovým nápadem je "Polívkárna". Něco jako bistro nebo fast food, nejlépe u dálnice nebo v centru většího města, s nabídkou čtyř pěti polévek. Zastavíte se, slupnete polévku a pokračujete ve své cestě dál. Než on tu svoji Polívkárnu otevře, já zatím pilně trénuji, abych mu jednou neudělala ostudu. 
Následující polévky lze s drobnou úpravou vařit i pro malé dětičky. Zelenými bylinkami (petrželka, čerstvá bazalka) nemusíte šetřit, pozor však na koření jako je kari nebo chilli, ty rozhodně do jídel pro mrňousky nepatří. Zrádný je dokonce i muškátový oříšek, který může způsobit ospalost.


Což takhle dát si špenátovou? ............................................................ V knize Receptury teplých pokrmů vydané v roce 1974, kterou mám od maminky, je tato polévka zařazena mezi polévky zd…

Pomazánka pro mazánka

Také vaše děti nemají rády pomazánky? Máslo, lučinu, sýr, vařené vajíčko, rybičky všechno jí, ale jakmile se to zamíchá dohromady, nic. Aniž by ochutnali, hned hlásí: "Tohle my jíst nebudeme". Nějak to můj dospělácký mozek nebere, já jako dítě pomazánky normálně jedla. Někdy ale není čas na dlouhé vaření, potřebujete připravit večeři doslova za pár minut. V tomto případě může být ideální pomazánka. Co třeba rybičková? K tomu čerstvý chleba, zelenina a večeře je za pár minut na stole.

Seber si svých pět švestek

Podzim bez švestkových knedlíků si neumím představit. Letošní rok ale u nás nebyl moc k ovoci štědrý, mohou za to neobvyklé dubnové mrazy. Naštěstí se těch pět švestek na knedlíky našlo na zahradě u mých rodičů. 
Naše babička dělávala švestkové knedlíky ze spařeného těsta a říkala jim koláčky. Její koláčky byly poctivě omakované a doslova se koupaly v rozpuštěném sádle. Na dně mísy pak vznikla pěkně hustá maková kašička, které jsem se jako malá vyhýbala. Tyhle koláčky vaříme celá léta, mě ale lákalo zkusit koláčky - knedlíky z těsta bramborového.


Úkol pro Honzíka, našeho prostředního synka, který se věčně nudí, byl jasný. Pomlít mák a pěkně ručně na starém mlýnku. Pro milovníka bramborových knedlíků to byla výzva. Zprvu šlo mletí dost ztuha a místo máku z mlýnku tekl málem olej. Po malém servisním zásahu mého muže už se sypal máček jedna báseň. Není divu, vždyť mlýnek si ležel skoro dvacet let v komoře u strýčka na Vysočině. Schovaný v polici, zabalený v papíře, s měděnkou na těle a nik…

Šaty po síti

Už jste to někdy zažili? Tolik jste po něčem toužili, tolik jste to chtěli, že jste byli ochotni podstoupit i určité riziko, abyste to získali? 
I přes veškerá úskalí, která by mohlo šití na dálku skrývat, jsem do toho šla. Prostě jsem ty šaty odEva France - Couture Pour les Femmesmusela mít. Tolikrát jsem si prohlížela internetové stránky paní Evy, tolikrát zvažovala pro a proti. Šití jen podle zaslaných rozměrů, šití bez zkoušky, jak tohle může dopadnout? Nakonec jsem se odhodlala, napsala zprávu, přišla odpověď a už nešlo couvnout. Poprosila jsem manžela, jestli by mi s něčím nepomohl. Stála jsem u jeho pracovního stolu s krejčovským metrem a tvářila se děsně tajemně. On jen zakroutil hlavou a když jsem chtěla, aby mě potřetí změřil v pase a přes prsa, začal se smát, že jsem váha váhavá a k čemu že to vlastně potřebuji. A pak jsem si stále dokola opakovala, že to přece musí dopadnout dobře. A s velkým napětím a očekáváním jsem se těšila na balíček. 

Uvnitř krabice v hedvábném papíře …

Neobyčejně obyčejné Hokaido

Zastávám názor, že jíst se má to, co zrovna na zahradě vyrostlo. To ovoce a ta zelenina, jejichž je právě sezona. Dětem vysvětluji, že jahody v zimě můžou být tak jedině v pohádce o dvanácti měsíčkách. A protože je babí léto, ráno už je chladno a odpolední sluníčko je takové zubaté, je dobré dát si něco na zahřátí. Co třeba dýňovou polévku? Zrovna je jejich čas, dýně hokaido se nemusí loupat, polévka bude uvařená za chvilku. Zdánlivě pohodové vaření dá ale někdy pořádně zabrat.


Když máte KOPR

Koprová omáčka neboli koprovka snad neprávem rozděluje strávníky na dva tábory. Na straně jedné jsou ti, co koprovku milují a ti druzí jí nemohou přijít na chuť. Pokud ještě váháte, ke které skupině se přidáte, rozhodně si koprovku zkuste uvařit. Není na tom nic těžkého, její příprava nezabere moc času, za chvilku je hotová a vy si pak skvěle pochutnáte.
Pro malé strávníky jenom opatrně se solí a pak jim nic nebrání doslova se vrhnout do jídla. Jediným problémem u nás je, že máme omáčky vždycky nějak záhadně málo. A když vás přepadne SAKO (stav absolutního kopru), tak si na omáčku někam zajděte , třeba do restaurace nebo třeba k nám :-)




Koprová omáčka: ........................ máslo, hladká mouka
hovězí vývar
smetana(min.30%) čerstvý kopr
sůl, cukr, ocet
V kastrolu rozpustíme máslo, přisypeme mouku a krátce osmahneme na světlou jíšku. Zalijeme vývarem, můžeme přidat tvrdé stonky kopru, které omáčce dodají chuť a necháme povařit na mírném ohni 20 minut. Před koncem vaření nezapomeňte tyto stonk…